Kaktusy a sukulenty, to zní velmi exoticky. Jak jste se ke své zálibě dostal?
V roce 1979 nás paní učitelka v rámci hodiny přírodopisu vzala do sbírky pana Petracha v Habartově. Bylo to na začátku června a ve sbírce právě kvetlo cca 200 kaktusů najednou. Ty mne natolik zaujaly, že hned odpoledne jsem se do sbírky vrátil a zakoupil si svoje první kaktusy. Díky sběru starého železa, papíru a textilu jsem si už v té době, bylo mi 13 let, dokázal zajistit finance na svoje záliby. I kaktusy jsem si kupoval za své. Zajímavé je, že pan Petrach byl můj soused a já vůbec netušil, že nějaké kaktusy pěstuje.

Kdo s tím vším vlastně na Sokolovsku začal? Existují nějaké historické prameny o tom, jak vzniklo organizované pěstování kaktusů a jiných sukulentů na Sokolovsku?
Historické záznamy o vzniku našeho spolku se naštěstí dochovaly. První spolek na Sokolovsku vznikl již v roce 1959 na dole Libík. Největší zásluhu na jeho založení měl Antonín Michl z Chlumu Sv. Maří. Byl to kaktusář tělem i duší. Jeho tehdejší sbírka by i v dnešní době patřila mezi ty vůbec největší v republice. Díky svým dovednostem a hlavně kontaktům byl velmi známým a uznávaným pěstitelem kaktusů v tehdejším Československu i sousedním Německu – v obou jeho částech. Sokolovský spolek vznikl 28. září 1961. U jeho zrodu stál opět Antonín Michl, dále Josef Lebeda, Václav Havlík a Arnošt Janoušek.

Vlastně moje další související záliba je schraňování a mapování historie kaktusářství našeho regionu. Před pěti lety se podařilo to nejpodstatnější shrnout v publikaci nazvané Historie organizovaného kaktusářství na Sokolovsku.

Nyní již přes rok sbírám podklady pro novou knihu, mapující historii organizovaného kaktusářství na Karlovarsku. Kniha za přispění úřadu Karlovarského kraje vyjde zhruba v polovině roku. Zdá se až téměř neuvěřitelné, že v minulosti existovalo na tak malém území 9 vesměs velmi aktivních spolků s celkovým počtem 250 členů v době největšího rozmachu této záliby. V současné době zde existují pouze dva spolky, ale jen jeden je aktivní se vším všudy.

Společnost pěstitelů kaktusů a sukulentů Sokolov, jak zní celý název vašeho spolku, v letošním roce slaví 55. výročí svého založení. Na jaké zajímavé akce se může těšit široká veřejnost?
V letošním roce proběhnou hned tři výstavy kaktusů a sukulentů. V květnu se uskuteční menší propagační výstava v Kynšperku nad Ohří v zimní zahradě místního kina, poslední srpnovou sobotu o jarmarku v Kraslicích a již tradičně v Sokolově v září v termínu, který se kryje s termínem Hornické pouti. Kromě výstavy letos zájemcům z řad veřejnosti nabízíme možnost zúčastnit se návštěv našich sbírek v rámci pravidelných schůzek členů. Před několika lety jsme se s kolegy dohodli, že pro větší atraktivnost budeme schůzky od května do září pořádat ve větších sbírkách našich členů. Každý má možnost vidět spoustu zajímavých rostlin, prostředí, ve kterém se pěstují, má možnost si je důkladně prohlédnout, od majitele získat informace o způsobu pěstování, použitém substrátu, četnosti zálivky a dalších věcech, které ho zajímají. Nyní tuto možnost budou mít i další zájemci o tuto zálibu i přesto, že nepůsobí v žádném spolku.

Připravujeme i další aktivitu pro žáky a studenty základních a středních škol. Pokud o to škola projeví zájem, uspořádáme pro ně odborné přednášky na téma kaktusy a sukulenty. Tento projekt chceme rozběhnout od září letošního roku.

Na letošní rok jsme v rámci oslav 55. výročí založení našeho spolku připravili právě sobotní přednáškové sympozium a koná se v mimořádně příjemném prostředí koncertního sálu Základní umělecké školy v Sokolově na Starém náměstí. Tato akce je obsazena velmi kvalitními přednášejícími. Podařilo se nám zajistit účast Petra Pavelky z Prahy, který je největším odborníkem na sukulenty v Česku. Jak na jejich systematické a druhové třídění, tak i pěstování v kultuře v klimatických podmínkách střední Evropy. U nás bude přednášet na téma Angola – nový ráj sukulentů.

Tak se mají fandové sukulentů určitě na co těšit. Jestli si dobře vzpomínám, v minulosti jste uspořádali výstavu kaktusů a sukulentů za účasti členů kaktusářského spolku z Marktredwitz, ze sousedního Německa. Stále s tímto spolkem spolupracujete?

Spolupráce se spolkem začala v roce 2003. Za tu dobu jsme spolu pořádali několik desítek akcí, z nich zmiňovaná výstava byla asi tou nejvýznamnější akcí. Existuje mezi námi taková nepsaná dohoda, že jejich členové se bezplatně mohou zúčastnit jakékoliv naší akce a my zase jakékoliv jejich akce.

Je pěstování kaktusů a sukulentů časově a technicky náročný koníček? Může vůbec člověk, který nemá k dispozici skleník, připravit svým rostlinám optimální podmínky k životu?

Tak na první otázku nemohu odpovědět jednoznačně ano – ne. Záleží totiž na tom, jak vážně se chce daný člověk tomuto koníčku věnovat. Pěstování sukulentů má tu výhodu, že kolem nich nemusíte běhat každý den. Pokud se rozhodnete pořídit si pár rostlin, péče o ně vám zabere týdně pár minut. A nepotřebujete v tomto případě ani nějaký skleník, pařeniště apod. Stačí jen, když splníte jejich základní pěstební požadavky. V době vegetace potřebují dostatek světla a tepla. Jinak tomu bude v případě, když se někdo rozhodne opatřit si několik desítek nebo stovek rostlin. To už mu pochopitelně nebude stačit okenní parapet, aby všem rostlinám zajistil optimální podmínky. I v našich zeměpisných podmínkách je možné většinu sukulentů v době vegetace letnit, tj. pěstovat je na přímém slunci. Některé sukulenty takto prospívají mnohem lépe než v přehřátém skleníku, kde není žádný pohyb vzduchu.

Jakou výhodu zájemci o pěstování poskytuje členství v nějakém specializovaném spolku? Dnes přece není problém si všechno najít na internetu.

Máte pravdu v tom, že ta původní informační role zájmového spolku skončila. Většinu informací lze opravdu najít na internetu. Co tam ale nikdy nenajde, je autenticita přímého zážitku s jinými lidmi, kteří se tomu koníčku věnují. Náš spolek například letní schůzky pořádá ve velkých sbírkách některých našich členů. Zde má případný zájemce o pěstování sukulentů možnost na vlastní oči vidět, v jakých podmínkách existují kaktusy a sukulenty toho či onoho pěstitele. Vidí i například roubování sukulentů, může si prostudovat složení substrátů, přesazování, jaké se používají pěstební nádoby i ty netradiční. A tento bezprostřední zážitek a atmosféru, která při tom panuje, mu internet prostě nedá. Samozřejmě je to věc názoru. Ale jen ten, kdo má možnost porovnat obě varianty, může srovnávat.