Své pokusy předváděl i ve věži loketského hradu během historických slavností.„Je to opravdu můj koníček. Není to tak, že bych se tím živil," upřesnil. Moji představu o tom, že alchymie s chemií nejdou moc dohromady, se mi snažil vyvrátit. „To, co předvádím, je v podstatě chemie v alchymickém hávu," uvedl. „Ty pokusy jsou chemické, ale dodávám tomu alchymického ducha."

Mladí lidé mají různé koníčky, alchymie ale nebývá často jedním z nich. Jak se k ní dostal Petr Zavadilík? „Přiznám se, že ani přesně nevím, mě to tak nějak napadlo v pubertě, že bych to mohl předvádět, tak jsem to zrealizoval," vysvětlil. Alchymii se začal věnovat dřív, už v roce 1997, o tři roky později začal republiku objíždět i s předváděním pokusů.

Alchymisté používali při svých pokusech různé suroviny s tajemnými jmény. „Názvy se snažím čerpat historické. Pro ty suroviny, kde název neznám, nebo tenkrát neexistovaly, jsem si názvy vymyslel," uvedl.

Při chemických pokusech může občas nastat pěkný výbuch. Co při těch alchymických? Už z toho byl nějaký? „No právě v tom roce 1997 jsem měl takovou malou nehodu, ale naštěstí se nikomu kromě mě nic nestalo," přiznal se. Byla z toho popálená ruka a předsevzetí: „Už si dávám pozor, aby se to nikdy neopakovalo."

Exkluzivně pro Deník přidal Petr Zavadilík svůj recept na alchymickou kávu. „Potřebujeme extrakt z dračího paznehtu, přidáme špetku krystalické dračí krve a při konjunkci těchto elementů dochází pochopitelně k prudké reakci. A kávička se vaří, můžete ochutnat. Dobrou chuť."

Autor: Lucie Žippaiová