Srovnání minimální mzdy na jednu úroveň i pro zdravotně postižené by mohlo ohrozit činnost některých chráněných dílen a zhoršit možnosti zaměstnávat handicapované. Při pondělní návštěvě ministryně práce a sociálních věcí v Sokolově to řekl předseda občanského sdružení Zdraposo, které chráněné dílny provozuje, Petr Hofrichter.
Zdravotně postižení nyní mají minimální mzdu 8000 korun, ostatní pak 8500 korun. Jestli se od příštího roku, kdy se má minimální mzda zvýšit, vyrovná i minimální mzda u handicapovaných, ale zatím není jisté.

Chráněné dílny Zdraposo v Sokolově zaměstnávají 31 lidí se zdravotním postižením od prvního až po nejtěžší, třetí stupeň postižení. Ačkoli zaměstnanci pracují na zakázkách pro firmy nebo vytvářejí vlastní výrobky, na provoz dílen by jen příjmy z těchto prací nestačily. Dostávají proto dotaci od města a úřadu práce.
„Kdyby se minimální mzda navýšila, museli bychom to řešit snížením pracovních úvazků," řekl Hofrichter. Jinak by dílny musely žádat o navýšení příspěvků.
Podle Hofrichtera by srovnání minimální mzdy pro všechny mohlo zdravotně postižené na trhu práce znevýhodnit. „Kromě některých míst budou mít většinou nižší výkon," uvedl Hofrichter. Zaměstnavatel tak nebude motivován k přijetí člověka s handicapem.

Podle sokolovského starosty Zdeňka Berky (ČSSD) město každý rok dává do sociálního fondu zhruba osm milionů korun. Z něj největší část dostávají právě chráněné dílny Zdraposo. O srovnání minimální mzdy u zdravotně postižených usiluje například Národní rada osob se zdravotním postižením. Podle ní jde o diskriminaci.
Dalším tématem byly sociální dávky a jejich vyplácení úřadem práce.

„Diskutovali jsme o tom, zda by nebylo vhodnější převést vyplácení sociálních dávek zpět na město. To má totiž mnohem větší přehled o lidech, má k nim blíž," říká místostarosta Ladislav Sedláček. Podle Sokolova by se samospráva měla více zapojovat do podobných věcí a nenechávat vše na státě. Známé jsou konkrétní případy, kdy město Sokolov zavedlo řadu programů prevence kriminality. Ty si pak osobně zaměstnanci úřadu či městská policie kontrolovali a řešili prakticky ihned.

„Hodně to pomohlo například při záškoláctví některých dětí. Stačí hned ten den zazvonit u dveří bytu případného záškoláka a zeptat se, proč nepřišel. Jestliže šlo o záškoláctví, řešilo se ihned," dodal Sedláček. Město také prezentovalo svůj negativní postoj ke zneužívání dávek na předražených ubytovnách. Co naopak pochválilo, byly veřejně prospěšné práce, které pomáhají lidem neztratit pracovní návyky po dobu, kdy jsou nezaměstnaní.