„V kraji poskytujeme dvě služby. Sociální rehabilitaci formou podporovaného zaměstnávání (PZ) a službu podpora samostatného bydlení (PSB). Obě služby poskytujeme od roku 2010 až doteď," sdělila sociální pracovnice Anna Handrychová.

„V současnosti máme dvacet tři lidí ve službě PZ a třicet jedna lidí v PSB," řekla Anna.

„K osvětlení toho, co jednotlivé poskytované služby znamenají, bych začala podporovaným zaměstnáváním. Jedná se o službu, která podporuje lidi se zdravotním postižením v tom, aby získali potřebné dovednosti k získání a udržení práce na běžném pracovním trhu. V této oblasti se nám to daří opravdu dobře. Loni jsme pomohli dvaceti čtyřem lidem k získání práce v různých firmách v kraji. Zastávají tam pracovní pozice jako pracovník úklidu v hotelu, pomocná administrativní pracovnice. Anebo v Městském zařízení pro sociální služby máme dva klienty, kdy jeden pracuje jako pomocný zahradník a druhá jako pomocná kuchařka," vysvětlila Anna.

„Doba trvání této služby jsou dva roky, během nichž se snažíme, aby si klient našel zaměstnání. Primárním cílem je najít práci co nejdříve. Člověk nám s tím sám pomáhá. Vyžadujeme po něm účast na hledání práce," řekla Anna.

„Druhá služba, kterou poskytujeme, je, jak už jsem říkala, podpora samostatného bydlení. Většina uživatelů této služby pochází z domova pro osoby se zdravotním postižením a přestěhovali se do běžné zástavby po celém Karlovarském kraji. V současnosti bydlí v Sokolově, Lubech, Chebu, Karlových Varech, Ostrově a Kynšperku. Do bytů za nimi dochází asistenti, kteří klienty podporují tak, aby co nejlíp zvládli běžné činnosti, jako je například praní nebo vaření. Podpora je individuální a nastavena tak, aby vyhovovala potřebám každého klienta. Pomáháme jim i s financemi, se samostatným rozhodováním a v poslední době také při navrácení svéprávnosti. Je to dlouhý proces, ale za ty roky, co s nimi pracujeme, si už umí říct, co chtějí, nebo se o to aspoň pokoušejí a my je v tom podporujeme. Snažíme se je včlenit do běžné komunity. Hodně jim také pomáhají dobrovolníci z Instandu, kteří některé uživatele doučují počty, psaní a čtení, nebo další dobrovolníci, kteří tráví volný čas s klienty," vysvětlila Anna.

„Poskytování služby PSB je pro uživatele dlouhodobější záležitost, ale míra podpory se snižuje u každého na potřebné minimum tak, aby mohli tito lidé dělat co nejvíce věcí samostatně. Pak už může jít o podporu v drobnostech, kdy asistent dochází třeba jen jednou za čtrnáct dní a pomáhá uživateli s financemi. Každý klient má jiné potřeby, a tudíž i jinou míru podpory," řekla Anna.

„V bytech buď žijí samostatně, nebo když jsou dva kamarádi, tak se dohodnou a bydlí spolu," osvětlila Anna.

„Klienti využívající tuto službu strávili část svého života v domově a přechod do běžného bydlení od nich vyžaduje mnohem větší samostatnost," sdělila Anna.

„Důležitou podporou je také obhajoba práv lidí s postižením. Celorepublikově se nyní vrací svéprávnost lidem. Už by neměl být člověk, který je nesvéprávný. Svéprávnost se vrací úplně, nebo jen částečně, kdy mohou lidé například hospodařit jen s určitou finanční částkou nebo nemohou podepisovat smlouvy určitého významu. Podle nového občanského zákoníku mají soudy možnost využít mírnějšího opatření jako náhradu za opatrovnictví, a to tzv. smlouvu o nápomoci, kdy má člověk s postižením sepsanou smlouvu s podporovatelem, který mu pomáhá a vede ho v samostatném životě. Pokud tento člověk potřebuje poradit, tak mu podporovatel nabídne možnosti řešení a případné následky různých rozhodnutí," informovala Anna.

„Od začátku s klientem pracujeme na rizicích, která se jim mohou v životě stát. Vysvětlujeme jim, co je vhodné a co ne, ale rozhodnutí necháme na nich. Samostatný život je jedna velká zkušenost," řekla Anna. „Naši klienti jsou lidé, kteří chtějí pracovat až do důchodu. Nebo ti, co se chtějí osamostatnit. Většinou jsou to lidé s mentálním postižením. Co se týče práce, tak pracují mimo chráněná pracoviště, aby se lépe začlenili do společnosti," doplnila Anna.