Východiskem pro řešení tohoto stavu se v příštích šesti letech mohou stát takzvané akční plány.

Průzkum je součástí projektu Podpora krajského akčního plánování (P-KAP). „Průzkum poslouží jako jeden ze zdrojů informací ke stanovení priorit krajů a škol v oblasti vzdělávání a k tvorbě tzv. krajských akčních plánů a školních akčních plánů či plánů aktivit pro rozvoj vzdělávání ve škole. Na jejich základě budou školy moci čerpat finance z Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání," uvedla Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání. Sběr dat se uskutečnil formou internetového dotazování. Podrobné výsledky šetření pro jednotlivé kraje jsou k dispozici na stránkách projektu.

Za hlavní bariéru, která komplikuje spolupráci škol, firem a dalších partnerů, považují školy podle průzkumu nedostatečnou disciplínu a motivaci žáků pro práci v reálném pracovním prostředí. Značná část škol v regionu se dále potýká s finanční náročností povinných zdravotních prohlídek a pojištění žáků. Stejně tak školy zmiňují malou dostupnost firem v daném oboru.

Cílem aktivit krajského akčního plánování je sladění vzdělávací politiky na školské, krajské a národní úrovni a zkvalitnění vzdělávání. Kromě spolupráce škol se zaměstnavateli to znamená mimo jiné i podporu polytechnického vzdělávání, kompetencí k podnikavosti nebo rozvoj kariérového poradenství. Projekt P-KAP bude v procesu akčního plánování školám i krajům poskytovat metodickou podporu.