O otravách oxidem uhelnatým se často mluví hlavně v topné sezóně. Problémy ale způsobuje také v tropických dnech. Vysoké teploty rozpalují komíny, a spalinové cesty pak podle odborníků nemusejí fungovat tak, jak mají. Při nízkém tlaku se může komínový tah dokonce úplně zastavit, a domácnost je náhle vystavena na milost a nemilost bezbarvému zabijákovi oxidu uhelnatému. Jen za loňský rok vyjížděli záchranáři v Karlovarském kraji k 23 lidem, kteří se plynu nadýchali. A nejvíc případů bylo právě v létě.

„Oxid uhelnatý nemá barvu ani zápach, zato se však váže na červené krevní barvivo hemoglobin asi 220krát ochotněji než kyslík. Při vysokých koncentracích tedy tento plyn může zabíjet velmi rychle," říká prezident Společenstva kominíků ČR Jaroslav Schön. „Ne nadarmo se rozšířil smutný vtip o tom, že oxid uhelnatý vydržíte dýchat jen pár minut. Pak už je to otrava."

Zvýšené riziko otravy oxidem uhelnatým v horkých letních měsících vychází z fyzikálních zákonů. Horký vzduch je lehčí než studený, proto za normálních okolností přirozeně stoupá vzhůru a spalinová cesta jej společně se škodlivinami odvádí do volného prostoru. Pokud je však střecha s komínem celý den vystavena intenzivnímu slunci, může se stát, že teplota komína začne konkurovat teplotě spalin. V extrémním případě vznikne 'neviditelný špunt', který zplodiny vrací zpět do obytných prostor. Spotřebiči následně chybí čerstvý vzduch, a tak nepohrdne vlastními spalinami a produkuje zvýšené množství CO, který se hromadí v místnosti a ohrožuje obyvatele. Největší nebezpečí hrozí v malých koupelnách s karmou a bez odvětrávacích otvorů.

„Prevence otravy je až překvapivě jednoduchá: pořádně větrejte v místnostech se spotřebičem. Tím dopřejte karmě dostatek čerstvého vzduchu a produkce oxidu uhelnatého je pak minimální. Neméně důležitým aspektem je však funkční spalinová cesta," vysvětluje Jaroslav Schön.

Podle nové komínové legislativy platné od začátku roku 2016 stát vyžaduje, aby majitel či provozovatel domu minimálně jednou ročně zavolal kominíka a objednal kontrolu a čištění spalinové cesty. Nezáleží přitom na druhu používaného paliva. Platná právní úprava z dobrých důvodů požaduje kominický servis i u spalinových cest sloužících pro spotřebiče na plyn. U nich je sice nižší riziko požáru, o to vyšší je však riziko otravy oxidem uhelnatým.

„Osobně považuji léto za ideální období pro servis spalinové cesty. Spotřebiče jsou většinou mimo provoz, kominíci mají čas a lidé je pak nemusejí volat až na podzim," doplňuje Jaroslav Schön.

Otravy oxidem uhelnatým se projevují i ve statistikách výjezdů rychlé záchranné služby.

„V roce 2014 vyjížděli záchranáři k celkem 35 pacientům, kteří se nadýchali oxidu uhelnatého. Nejvíce pacientů 13 bylo v měsíci říjnu. V roce 2015 vyjížděli záchranáři k celkem 23 pacientům. Nejvíce pacientů 8 bylo v měsíci srpnu," uvedla Adriana Kotrchová, výjezdová lékařka a zástupce ředitele Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje pro zdravotní péči.

A jaké jsou příznaky otravy oxidem uhelnatým? „Obvyklé jsou mírnější příznaky, jako nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky," podotkla mluvčí rychlé záchranné služby Petra Bakurová. „Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky, jako například dvojité vidění, porucha řeči, dále dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím, pokud je první pomoc poskytnuta včas. Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné," dodala.