S takovým záměrem pracuje Ministerstvo dopravy. Deníku to řekl jeho mluvčí Tomáš Neřold. Ministerstvo tak reaguje na připomínky majitelů aut, kteří při koupi vozidla musí od nového roku na základě novely silničního zákona provést společný převod v místě trvalého bydliště prodávajícího. To však podle veřejnosti převod aut organizačně ztížilo.


Ministerstvo přitom mělo za to, že ukončením takzvaných polopřevodů a zavedením společného přepisu lidem spíše uleví. Praxe ale ukázala, že ne vždy tomu tak je. Ještě loni fungoval přepis auta tak, že prodávající provedl takzvaný polopřevod na nového vlastníka. Ten následně s vozidlem odjel, provedl během deseti pracovních dní evidenční kontrolu a na odboru dopravy svého trvalého bydliště vozidlo doregistroval. Polopřevody však od nového roku skončily a nahradil je právě společný přepis. Pokud však někdo koupil vozidlo v jiném kraji a třeba na druhém konci republiky, společný převod často jen těžko stíhá. Může ověřenou plnou mocí prodávajícího k tomuto zplnomocnit. Jenže k převodu je potřeba evidenční kontrola a tu v místě prodeje lidé často ani nestihli, a tak s autem ani nemohli odjet. Praxe začala fungovat tak, že kupující s autem odjede s veškerými doklady, sám si ´doma´ provede evidenční kontrolu, sjedná povinné ručení a pak doklady zpět pošle prodávajícímu včetně ověřené plné moci. Ten pak převod provede a opět vše pošle zpět novému majiteli. „Trochu Kocourkov a riziko pro prodávající, kdyby kupující doklady zpět třeba neposlal. Lidé musí různě upravovat smlouvy a musí důvěřovat cizím lidem," komentoval řidič Martin S. „Osobně jsem kupoval auto 300 km od mého bydliště v jiném kraji a provést společný přepis byl nadlidský úkon. Plno bylo na STK, takže jsme ve tři odpoledne evidenční kontrolu ani neudělali. Na odboru dopravy pak byla všechna čísla v systému vymačkaná, takže jsme se nedostali ani na řadu," líčí Martin.


O takových obtížích už ministerstvo ví. Zavést systém, kdy bude možné provést převod auta v místě svého bydliště, ale nebude nic jednoduchého. V první řadě je podle Neřolda nutné provést další změnu zákona. Druhou věcí je uvedení do praxe. Problémem je, že jednotlivé spisy aut, kterých je sedm milionů, nejsou v digitální podobě, a jednotlivé úřady si je tak nemohou v rychlosti elektronicky předávat. „Spisy jsou nyní papírové a úředníci z jiných krajů do nich nyní jednoduše nemohou nahlédnout," řekl Neřold. S digitalizací se však nyní už začíná. „Nová vozidla už mají digitální spis a úřady postupně skenují a digitalizují další a další spisy," řekl. Zatím se však podle jeho slov nedá odhadnout, kdy by lidé mohli pohodlně přepis vozidla provést s místě svého trvalého bydliště. „Ministerstvo nicméně hledá i jiný způsob výměny těchto informací o vozidlech," dodal.