V ČLÁNKU NAJDETE:
K projektování „včelích domků” se Jiří Štrunc z Plzně dostal vlastně náhodou. „Otec mého spolužáka byl včelař. A protože ze zdravotních důvodů péči o včelstva nezvládal, převzal jsem je loni já. Ani jsem netušil, jak moc to ovlivní můj život,“ vzpomíná kutil na zlomový bod.
Už na předchozích projektech se naučil pracovat s laserem na dřevo a pořídil si CNC frézy. Dnes propojuje své technologické dovednosti s láskou ke včelaření. Jeho unikátní včelí domečky, takzvané apidomky, však mohou posloužit i jako kanceláře, zahradní domky či třeba sauny.
Jednoduše geniální nápad na včelí domek
Nápad Jiřího Štrunce je vcelku jednoduchý. Chtěl postavit modulární včelíny a malé domky, které by sloužily pro úschovu úlů. Nejdříve udělal projekt domku o rozměrech 3 na 3 metry. A protože se mu to podařilo, pustil do dalších a větších realizací.
Například nedávno s kolegy vyvinuli domek, který pojmenovali OctApiDome. „Název v sobě obsahuje tvar, jímž je oktagon, a apiterapii neboli terapeutickou metodu založenou na včelách a jejich produktech,“ vysvětluje Jiří Štrunc.
Při apiterapii se využívají med, včelí jed nebo mateří kašička pro zdravotní účely. „Apiterapie ale zahrnuje i vibrace včel, úlový vzduch nebo infračervené teplo, které včely vytvářejí. Člověk tak v našem domku může vnímat všechny tyto přínosy,“ doplňuje kutil.
Nahrává se anketa ...
Inspirací jsou včelí plástve
Inspiraci našel Jiří Štrunc ve včelí plástvi. „Viděl jsem stavby ve tvaru šestihranu, ale ty by byly pro naše účely příliš vysoké. Proto jsme boční rohy stavby zařízli, čímž jsme ji snížili. Vznikl krásný tvar oktagonu, který je navíc praktický,” pochvaluje si kutil.
Stavba APIdomků je díky CNC strojům přesná a efektivní. „Používáme OSB desky nebo překližku, a to buď smrkovou, nebo březovou; záleží na aktuálních cenách materiálů. Veškeré materiály jsou recyklovatelné, což je v souladu s principy udržitelnosti. Používáme také recyklovaná dvojskla z demolovaných budov,“ popisuje Jiří Štrunc svůj projekt.
Jednotlivá žebra základu domku propojují po obvodu latě nebo prkna o šířce 10 centimetrů. Mezi latě se vloží jedna lať kolmo, čímž vznikne profil ve tvaru „traverzy I“, který výrazně zpevní celou konstrukci. Díky tomu se latě neprohýbají a lze na ně z obou stran připevnit vnější i vnitřní desky.
Vpředu a vzadu přitom mohou být latě delší, aby vytvořily přesah střechy.
„Skladba obvodové stěny může být s izolací nebo bez ní. Můžete si vybrat mezi základními dřevotřískovými deskami nebo dřevěnými palubkami. Materiál střechy závisí na účelu, umístění i rozpočtu a může zahrnovat plech, dřevo, asfaltové šindele nebo další krytiny,“ přibližuje Jiří Štrunc.
Jednotlivé vrstvy žeber, podlahové a stěnové desky i latě jsou spojovány jednoduše pomocí hřebíkovačky.
Dřevostavba apidomku s všestranným využitím
Vize Jiřího Štrunce však sahá dál než jen ke stavbě domku s přidanou hodnotou apiterapie. „Když v domcích nebudou integrované úly, mohou dřevostavby sloužit různým účelům. Lze z nich vytvořit dílny, kanceláře, zahradní domky nebo sauny,“ uvádí kutil.
V jeho plánech nechybí ani modulární stavebnice domů. Apidomky jsou minimalistické a hodí se pro malé projekty, v blízké budoucnosti však chce Jiří Štrunc řešit i větší stavby pro trvalé bydlení.
Jeho hlavní myšlenkou je vytvořit návrh tak, aby byl snadno vyrobitelný a sestavitelný. „OctaApiDome jsem schopen vyfrézovat za dva dny. Další dva dny pak zabere poskládat díly dohromady,“ přibližuje Jiří Štrunc, jak dlouho trvá sestavit jeho poslední model.
Projekt je volně ke stažení na webových stránkách Zewaho. „Postavit si ho tak může každý, kdo má přístup k CNC fréze. Nechci domky vyrábět, ale můžu lidi na workshopu naučit, jak je poskládat. Materiál pro základní nejmenší verzi vychází pouze na zhruba 20 000 korun,“ dodává Jiří Štrunc, proč se rozhodl zpracovaný projekt zdarma sdílet.
Zaujal vás článek? Přečtěte si i další v nabídce níže. Jsou plné kutilských tipů.