Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček už před několika dny přesvědčovali prezidenta, aby se letos předávání řádů a medailí vzdal. Důvod byl jasný. Bez aktivní spolupráce obyvatelstva se vládě nepodaří epidemii zkrotit. Každá další restrikce znamená ekonomické ztráty. A ty nelze počítat jen v korunách. Spousta lidí se propadne do deprese, ztratí naději, zůstane dlouhodobě nezaměstnaná. Ve společnosti se začne hromadit frustrace a z toho mohou těžit nejrůznější radikální elementy. Tomu chtějí vládní činitelé zabránit.

Pokud by se loď sotva držela na hladině, ale na horní palubě by se stále tančilo, propast mezi dolními deseti miliony a vrchností by se dál prohlubovala. Nedůvěra a odpor by mohutněly. Jakkoli chápu Miloše Zemana, že chtěl osobně vyzvednout statečnost a přínos vyznamenaných, není pro to na podzim 2020 vhodná chvíle. Ocenění to jistě pochopí a až bude po všem, rádi si pro metál přijdou. Naopak si myslím, že 28. října nastane přesně ten okamžik, kdy by měl z Pražského hradu zaznít zásadní projev. Takový, který dodá síly a určitě si v novinách zaslouží jiné místo než vlevo dole.