Stravenky jsou nešikovné a nikdo je vlastně nechce

ANO Stravenky už dávno neplní původní cíl. Zaměstnavatelé si je sice stále odepisují z daní, ale papírování, které s tím mají, jim za to nestojí. Zaměstnanci je většinou nevyužívají k tomu, aby si za ně pořídili teplý oběd. Restaurace je nerady přijímají, těžko se na ně vrací peníze. Jedna stravenka na oběd většinou nestačí. Jednodušší je utratit stravenky v obchodě. Někde za ně dostanete i alkohol.

NE Nedávný průzkum prokázal, že zaměstnanci, kteří obdrží stravenky, obědvají v práci třikrát častěji než ti, kteří je nemají. Pokud budou dostávat paušální peníze, budou v pokušení utratit je dočista jinak. Nebudou jíst zdravě. Jak poukazuje vůdce odborů Středula, je navíc nesmyslné rušit něco, co se osvědčilo a proti čemuž nikdo neprotestuje.

K příplatku na stravu se dostane víc lidí

ANO Asi milion zaměstnanců, většinou těch z menších firem, na stravenky nedosáhlo. Pokud vyjde plán Aleny Schillerové, i oni dostanou nezdaněné peníze na obědy. Pokud je smyslem zdraví zaměstnanců, je to tak lepší. Proč by měli škodovat lidé, kteří pracují ve firmách s menším obratem? Právo na zdraví máme přeci všichni stejné.

NE Mzda stejně jako další benefity jsou výsledkem svobodně uzavřené smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Stravenky jsou výhodou, která je mezi pracovníky oblíbená a hojně využívaná. Příplatek na stravu, který vymyslela Schillerová, dělá z lidí malé děti. Je to podobně nesmyslný experiment jako povinný odběr mléka ve školách. Navíc to zatíží rozpočet nejméně dvěma miliardami.

Stravenkové firmy nemravně vydělávají

ANO Největší firmy, které vydávají stravenky, jako je Sodexo a několik dalších, vydělávají stamiliony ročně v čistém zisku. Přitom neodvádějí žádnou společensky užitečnou práci, vybírají jen pěti či šestiprocentní marži v restauracích, kde se může stravenkami platit. Navíc hlavní hráči na tomto trhu nepustí mezi sebe konkurenci, která by službu zlevnila.

NE Stravenkové firmy dostávají přiměřenou odměnu za práci, kterou dělají. Vydávání a obhospodařování stravovacích kuponů není jednoduchá věc. Aby vše hladce fungovalo, je potřeba uzavřít tisíce smluv, vyhladit tisíce překážek a obtíží. Stravenkáři to dělají v dobré víře. Stát potřeboval někoho, kdo by tyto služby odvedl. Zrušit legitimní obor podnikání se skoro rovná znárodnění.

Restauracím se uleví a mohou zlevnit

ANO Přibližně třetina restaurací stravenky kvůli obtížím, které jsou s nimi spojeny, nepřijímá. Jiné si náklady, které s nimi mají, promítají do cen, tím pádem zdražují. Asociace hotelů a restaurací proto návrh ministerstva financí podporuje. Kromě úlevy od administrování vidí výhodu i v tom, že k penězům na stravování se dostanou i zaměstnanci, kteří na ně dosud neměli nárok.

NE Stravenkové firmy poukazují na to, že vytvářejí pro pohostinství trh řádově v jednotlivých desítkách miliard korun. Ten je podle nich nyní ohrožen. O tržby přijdou nejen restaurace, ale i stát, kterému budou chybět odvody do rozpočtu. Peníze, které dostanou zaměstnanci navíc, totiž na rozdíl od stravenek utratí jinde než v restauracích. Restaurace nezlevní, budu jim chybět zákazníci.