Koronavirus přepsal historické tabulky počtu zemřelých za dobu trvání samostatné České republiky. Smutný rekord doposud držel rok 1993 se 118 185 mrtvými. Už nyní je jasné, že toto číslo bylo překonané. Český statistický úřad dnes zveřejnil, že do konce prvního prosincového týdne skonalo 117 996 lidí. V následujících prosincových dnech do konce roku k nim podle statistik Ministerstva zdravotnictví přibylo dalších přinejmenším 2724 lidí zemřelých s covidem.  

Téměř všechna „nadbytečná“ úmrtí v roce 2020 šla na vrub seniorů. Zatímco v minulých letech mělo pohřeb průměrně šest stovek obyvatel starších 85 let týdně, v týdnu na přelomu října a listopadu jejich počet přesáhl 1400. Ve stejném období umírali dvakrát častěji než obvykle také lidé z věkové skupiny 65 až 84 let. 

Lidí v produktivním věku se zvýšená úmrtnost prakticky netýkala. Až do půlky října jich naopak umíralo méně než obvykle. Mírné zvýšení vyvolal až vrchol druhé vlny epidemie koronaviru. Ten přišel v prvním listopadovém týdnu, kdy s covidem zemřelo přes 1520 Čechů – více než třetina z celkového počtu 4,2 tisíce úmrtí.

Úmrtnost v Česku v posledních dekádách mírně, ale setrvale klesá. Lví podíl na tom má vývoj moderních léků a očkování, zejména proti tuberkulóze, která patřila ještě v první polovině minulého století mezi vůbec nejčastější příčiny úmrtí.  

Ještě v roce 1990 zemřelo více než 129 tisíc lidí, na přelomu tisíciletí to už bylo o 20 tisíc úmrtí méně. Rekordní byl rok 2014, kdy skonalo pouze 105 tisíc Čechů, tedy přesně jedno procento celkové populace.  

Historicky měla smrt v českých zemích žně zejména v závěru ozbrojených konfliktů. V roce 1918 končící první světová válka a pandemie španělské chřipky navýšily bilanci úmrtí na 236 tisíc. V roce 1945 zazvonil umíráček ve 185 tisících případech. Vůbec nejtragičtějším však byl rok 1866, v němž vypukla prudká a krvavá prusko-rakouská válka a naše země přišla o více než 336 tisíc obyvatel.