Kliknutím zvětšíteV tomhle skanzenu – vlastně správně řečeno Muzeu v přírodě Vysočina – zažijete vlídnou atmosféru vesnic od poloviny 19. do poloviny 20. století: čekají tu na vás idylické stavby, jak vystřižené z Babičky či z děl Karla Václava Raise, která popisují právě bukolický život dávného Hlinecka.
Skanzen pak předvádí především způsob života a hospodaření drobných rolníků, kterým zdejší kamenitá půda nedala možnost zbohatnout, ale po většinu let jim poskytla aspoň dost úrody pro spokojený život (František Halas o této končině píše jako o „kraji, kde pole skládají slib chudoby“).
Kromě obytných budov s chlévy a stodolami jsou zde k vidění i mnohé technické památky: třeba vodní mlýn, pila, olejna či špýchárek.
Krteček by zaplakal
Jednou z velkých nových atrakcí skanzenu jsou výrobky ze lnu, které v autentickém prostředí pazderny neboli sušky zpracovává Josef Fidler. Zpod jeho šikovných rukou vychází nejen lněná látka, ale třeba i nádherné žinylkové šály anebo pestré koberce.
Díky panu Fidlerovi zde také vznikla u nás unikátní komentovaná trasa, zaměřená na pěstování a zpracování lnu. Vše je autentické, zpracování lnu probíhá od poloviny září do konce října – doufejme, že letos už opět před zvídavýma očima návštěvníků.
Len byl kdysi velmi používanou rostlinou – kromě vláken na látky dával i olej a po lisování zbylé pokrutiny se zkrmily dobytku. V posledních desetiletích ovšem len, který se u nás prokazatelně pěstuje déle než 1000 let, vyšel z módy a v současnosti už se pěstuje spíš jen na symbolických plochách, například právě v rámci skanzenu.
Krteček, jehož kalhoty – s kapsami! – byly samozřejmě ze lnu, by dnes zaplakal. Snad se ale i díky snaze skanzenu a pana Fidlera podaří tuto látku vrátit do módy: vždyť je to krásný materiál, a pokud se zkombinuje s bavlnou, dá se odstranit i nepříjemný mačkavý efekt, který od něj řadu lidí odrazuje.
Masky v Betlémě
Kromě Veselého Kopce nezapomeňte navštívit i jeho menšího, ale nikoli méně důležitého bratříčka – skanzen zvaný Betlém přímo v centru města Hlinska. Jsou zde totiž vystaveny masky, kroje a další propriety používané při masopustních obchůzkách, které jsou zapsané v seznamu nehmotného světového dědictví, chráněného UNESCO.
Umělcům se příjemně zvlněná krajina Vysočiny odedávna líbila – svědčí o tom například slavné Kameničky, kde tvořili svá díla Antonín Slavíček nebo Herbert Masaryk či Otakar Nejedlý. Z bývalé fary dnes udělali v Kameničkách Galerii Antonína Slavíčka, kde jsou kromě jeho děl k vidění i expozice prací současných malířů.
Určitě si tento vlídný kraj také zamilujete – podobně jako Jan Zrzavý, který k němu tak přilnul, že se v blízkém Krucemburku nechal i pohřbít. Dnes mají v tomto městysu velmi zajímavou Pamětní síň Jana Zrzavého s řadou mistrových děl – ta samozřejmě rovněž stojí za návštěvu.
Pohoda u vody
Pokud si chcete pěšky vyšlápnout ekologicky dosud jen málo narušenou krajinou s voňavými lesy plnými hub a malin, pak to z Veselého Kopce máte do Hlinska, odtamtud do krčmy ve Svobodných Hamrech a zase zpátky na Veselý Kopec asi 20 kilometrů: to je „tak akorát“, aby trasu urazily i třígenerační výpravy.
Jestli máte k dispozici kola či automobil, pak nabízíme ještě další cíle našeho dnešního putování. Jen pár kilometrů vzdálené rybníky, vhodné ke koupání a navíc vybavené podivnými jmény: u Kameniček na vás čekají Groš a Krejcar, u Krucemburku pak rybník Řeka s kempem Moře.
Nedaleko odsud jsou také další oblíbené turistické cíle – rybník Velké Dářko či obce Sněžné, Tři Studně, Vlachovice anebo Křižánky. Nejlepší by asi bylo vyhradit si pro návštěvu tohoto koutu Vysočiny několik dnů a navštívit třeba i zámek Karlštejn anebo vystoupat na zdejší nejvyšší kopec – Devět skal (836,3 m).
Labužníci pak mohou také vychutnat domácí bylinné likéry Drátovánek či Kadovánek, které navazují na tradici kdysi proslulého Samotínského vánku. Jeho recepturu si bohužel vzal jeho výrobce Emil Tlustoš s sebou na věčnost…
Na Veselém Kopci si můžete také koupit krásný a funkční suvenýr Lněné pole střeží starý dobrý strašák Josef Fidler předvádí zpracovávání lnu a rovnou i nabízí výrobky z něj Takhle bydleli naši předkové v 19. století. Jak by se to líbilo vám?
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
