Představitelé města (starosta Patrik Pizinger, místostarosta Luděk Soukup a tajemnice městského úřadu Marcela Kubicová) položili květiny na čtyřech místech, a to u Památníku obětem válek v Městském parku, u pamětní desky u knihovny, u hrobu válečných zajatců na městském hřbitově a u památníku ve Staré Chodovské.
U příležitosti tohoto významného výročí přinášíme v písemné podobě proslov starosty Chodova Patrika Pizingera.

Milí Chodováci,
v těchto dnech si celá Evropa a společně s ní i svět připomínají konec druhé světové války na evropské frontě.
I my si dnes připomínáme okamžik, kdy přesně před tři čtvrtě stoletím vjely do Chodova první americké jednotky a tehdejší německá samospráva jim bez boje předala město.
Příjezdem americké armády do Chodova a o den později bezpodmínečnou kapitulací německých ozbrojených sil v celé Evropě skončila nejen pro obyvatele našeho města dlouhá a těžká válečná léta.
Tři stovky Chodováků se z války již nikdy nevrátily domů, protože zahynuly na bojištích po celé Evropě. Dalších sto našich bývalých sousedů bylo zavražděno v koncentračních táborech a věznicích pro své politické postoje, nebo pro svůj původ.
Svět se tehdy nenávratně změnil. Válka přinesla mnoho zlého a způsobila rány, které bolí dodnes.
Byly to ale právě neobhajitelné zločiny druhé světové války, co donutilo všechny evropské státy poprvé v jejich dějinách usednout k jednacímu stolu a řešit mezinárodní otázky za pomoci diplomacie. Právě v hrůzách války se zrodila myšlenka jednotné a hlavně mírové Evropy.
My všichni prožíváme bezprecedentní období dlouhého míru. Nikdy před tím naše země nezažila tak dlouho dobu, během které nedošlo k válečnému konfliktu. Bohužel, to, co je samozřejmostí, velmi často ztrácí svou hodnotu. Mír, který pro naše prarodiče byl vzácným darem, bereme jako všední věc.
Poprvé od roku 1945 si nemůžeme výročí konce druhé světové války připomenout společně. Letos poprvé nemáte možnost společně se mnou položit věnce u pomníku obětem válek v městském parku, u pamětní desky americké armádě, nebo u hrobu válečných zajatců na městském hřbitově. Nabízí to však nám všem jedinečnou možnost. Každý z nás si letos může toto výročí připomenout během nadcházejícího víkendu sám a podle svého.
Můžete doma vzpomenout na ty členy Vaší rodiny, kteří zahynuli na bojištích druhé světové války.
Můžete se tiše zastavit nad chodovskými kameny zmizelých a myslet na miliony civilních obětí, které zemřeli v koncentračních táborech, věznicích a na popravištích.
Můžete jít položit květinu k pomníku v městském parku, nebo na hrob válečných zajatců na městském hřbitově a vzdát hold všem, kteří položili za naši svobodu to nejcennější, co měli – své vlastní životy.
Je jedno, pro kterou možnost se rozhodnete. Důležité je, že nezapomínáme na to, kam až může vést lidská pýcha a touha po moci. Protože mír, jeho udržování a budování, není jen úkolem politiků a státníků.
Je to každodenní úkol nás všech.

Martin Polák