Původně stála rozhledna na Boučském vrchu asi 1,5 km východně od dnešní stavby. Nechal ji tam vybudovat majitel Svatavských přádelen Josef Schmieger. Ten se slavnostního otevření v roce 1896 nedožil a rozhledna chátrala až do doby, než zchátralou rozhlednu v roce 1913 odkoupil Okrašlovací spolek města Oloví. Rozhledna byla rozebrána a přemístěna na Šibeniční vrch. K úplnému zničení rozhledny došlo za druhé světové války. V roce 2011 se začal realizovat projekt na obnovení rozhledny. Slavnostní otevření nové rozhledny se uskutečnilo 31. srpna 2014.

Rozhledna byla navržena jako ocelová konstrukce tvořená nosníky z uzavřených obdélníkových profilů, které jsou v horizontální rovině spojeny kruhovými prstenci. Celková hmotnost ocelové konstrukce činí 31 250 kg. Základový blok je železobetonový, nad horní plochu základu je v místech patek vytaženo šest železobetonových hranolů. Konstrukce je ve dvou výškových úrovních doplněna o kruhové prstence spojené šesti půloblouky. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny. První plošina je ve výšce 4,29 m a druhá ve výšce 25,15 m nad terénem. Horní vyhlídková plošina je osazena v kupoli tvaru „cibule“. Na vyhlídkové plošiny vede centrální spirálové schodiště. Střešní konstrukce rozhledny je kuželová. Systém protikorozní ochrany je řešen žárovým zinkováním.

Z rozhledny je výhled všemi směry. Severním směrem je vidět město Oloví, hřebeny Krušných hor a německý Klingenthal, východním směrem Boučský vrch (kóta 667 m n. m.), který je od rozhledny vzdálen asi 1,5 km a kde stála původní rozhledna. Jihovýchodním až jižním směrem je vidět Sokolovská pánev a město Sokolov, v pozadí kopce Slavkovského lesa, západním směrem nejzápadnější část Krušných hor a Smrčiny se Zelenou horou (kóta 641 m n. m.).

Zaslala Mária Cibová. Děkujeme.