Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní.

Les je osobitým krajinným celkem s loukami a rašeliništi – nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa tvoří vrchy Lesný a Lysina, které leží ve zdvižené západní části. Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní.

Oblast je protkána sítí dobře značených turistických cest, po kterých se můžete vydat například do premonstrátského kláštera v Teplé, na hrad Loket, Bečov a zámek Kynžvart. Nejzajímavější je zde však naučná stezka na Kladské, jejíž část je zpřístupněna i pro vozíčkáře, a naučná stezka Smraďoch. Zároveň je v lokalitě Kladská u Mariánských Lázní otevřen Dům přírody, moderní návštěvnické středisko ve zvláště chráněném území.

Ze vzácné a chráněné květeny je nejvýznačnější endemit rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, dále pak arnika horská, vzácné hadcové sleziníky, chrastavec rolní hadcový, vřesovec čtyřřadý, řada druhů orchidejí a celá plejáda vzácných rostlin vázaných na mokřadní a slatinné louky.
 
Mokřady s výskytem četrkusu lučního jsou rovněž biotopem jednoho z nejvzácnějších denních motýlů Evropy – hnědáska chrastavcového, který už se dnes v rámci ČR vyskytuje pouze v Karlovarském kraji. Pravidelně zde také hnízdí čáp černý, v poslední době také datlík tříprstý nebo vzácný orel křiklavý. V posledních deseti letech se ve Slavkovském lese můžete vzácně potkat bobra evropského. 

V mírně pokleslé kře slavkovského krystalinika došlo přibližně před 290 až 330 milióny let k průniku žhavého magmatu do starších metamorfovaných hornin. Tato geologická změna byla původcem nerostného bohatství oblasti, vznikla rudní ložiska. Nejvýznamnějšími byla ložiska cínových rud v centrální části Slavkovského lesa. Cínový revír poskytnul od 14. do 17. století dohromady kolem 60 000 tun cínu. Zejména v 16. století proslavil cín ze Slavkovského lesa a Krušných hor tyto oblasti ve světě. Pozůstatky po rozsáhlých středověkých rýžovištích cínové rudy se zachovaly zejména v prostoru Kladské a Pramenů. Kromě cínových rud se v pozdějších dobách těžily i rudy wolframu. Nejprve byly přebírány staré haldy cínových dolů, od počátku 20. století se staly rudy wolframu předmětem systematického geologického průzkumu. Důvodem byla narůstající poptávka po wolframu, používaného zejména pro legování ocelí určených pro zbrojní průmysl.

Kromě cínových rud se ve Slavkovském lese dobývaly i rudy stříbra. V okolí Horního Slavkova je nejstarší těžba datovaná rokem 1507, kdy zde Pluhové z Rabštejna zavedli horní řád pro stříbrné doly. Město Horní Slavkov dokonce mělo svoji mincovnu od roku 1526. Ta však neměla dlouhého trvání a již o dva roky později byla zrušena, krátce po nástupu Ferdinanda I. na český trůn roku. Dalším významnějším hornickým městem byl Smrkovec, kde v 16. až 18. století probíhala těžba stříbra a v 18. až 19. století těžba železných rud. 

Zaslal Miroslav Šindelář. Děkujeme.