„Kontakt s našimi maďarskými kolegy jsme navázali zhruba před půl rokem na návštěvě v Bruselu, kam jsme tehdy jeli představit naše plány na budoucí rozvoj Sokolovska. Dnešní setkání nám umožnilo vyměnit si zkušenosti s přípravou na období po konci těžby uhlí a posunout se zase o kus dál. Nevymýšlejme něco, co už vymyslel někdo jiný, ale inspirujme se vzájemně jeden od druhého“ uvedl starosta Sokolova Petr Kubis.

Během diskusí se obě strany věnovaly nejen sdílení osvědčených postupů, ale také konkrétním problémům, které regiony trápí. Ty jsou v mnoha ohledech dost podobné. Jedná se především o úbytek obyvatel, negativní vnímání regionů a ztráta pracovních míst, které s sebou útlum těžby uhlí přinese. Do diskuse se zapojili také zástupci dvou nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Sokolovsku, Sokolovské uhelné a chemičky Synthomer. S dalšími podněty přišly i starostové okolních obcí, kteří si stěžovali na problematické získávání dotací. „Pokud si vezmete obec s pěti sty obyvateli, která má jednoho starostu a jednoho úředníka, tak prostě nemají možnost včas projekty připravit. Proto usilujeme o koordinaci a vytvoření alespoň jednoho společného projektu, který by byl realizovatelný. V současné chvíli připravujeme vybudování sítě cyklostezek,“ vysvětluje sokolovská radní Iva Kalátová.

Letošní velikonoční razítko.
Kraslická pošta letos použije velikonoční razítko s motivem beránka

Zástupci maďarské delegace popsali způsob fungování a čerpání dotačních titulů pro obnovu krajiny v jejich zemi, a zároveň se podělili o své plány na revitalizaci regionů postižených útlumem těžby uhlí. Zaměřují se především na podporu malých a středních podniků, stejně jako na péči o sociálně slabé rodiny. Důležité jsou podle nich i investice do obnovitelných zdrojů energie.

Mezinárodní spolupráci by sokolovská radnice chtěla ještě rozšířit. Výměna příkladů dobré praxe by tak v budoucnu mohla probíhat i s uhelnými regiony z dalších koutů Evropy.

Michal Švarc