Co si od angažmá v klubu od Ferdinandova pramene slibuje, kdo mu bude krýt na lavičce záda a kdo je jeho trenérským vzorem? To prozradil v rozhovoru pro klubový server.
Trenére, stal jste se hlavním trenérem mariánskolázeňské Viktorie, jaké informace jste měl o klubu?
Zatím jsem plný očekávání, vím, že Mariánské Lázně jsou tradičním účastníkem divize a v klubu působil i bývalý vynikající fotbalista Plzně a Slavie Michal Drahorád a nyní zde působí i jeho syn.
Měl jste možnost se už seznámit s některými hráči z týmu? Už popřípadě víte, na jakých postech bude potřeba kádr doplnit?
Hráče, kteří zde působili, mimo Martina Lukáše a Marka Skopového, osobně neznám, ale viděl jsem je na jaře v několika zápasech. Kádr určitě bude potřeba doplnit, dá se říct, v každé řadě a můj cíl je, aby to byli z největší části mladí, cílevědomí hráči. Pracujeme na tom, někteří už jsou v podstatě jistí, ale o jménech mluvit nechci, protože dokud neoblečou dres Mariánských Lázní, stát se může cokoliv.
Co od vás mohou hráči očekávat a na jaký styl fotbalu se mohou fanoušci těšit v nadcházející sezoně?
Hráči mohou očekávat, že jsem trošku náročnější a emotivnější jak při trénincích, tak zápasech a vyžaduji poctivý přístup a disciplínu. Na druhou stranu chci, aby se hráči cítili pořád jako fotbalisté, a to i v každém přípravném období, kdy jsem zvyklý převážnou většinu času trávit na hřišti s míčem, na čemž jsme se shodli i s Vladimírem Kafkou, se kterým mužstvo povedeme. Fanouškům nechci slibovat nějaké nesmysly. Uvidí se i podle typologie hráčů, ale určitě budeme chtít být konstruktivní už od brankáře, hrát aktivně dopředu a při ztrátě míče o okamžité napadání s cílem získat míč co nejdříve zpět. Abychom takhle mohli hrát, musí být naše kondice na velmi dobré úrovni, ale na tom určitě zapracujeme.

Máte nějaký trenérský vzor, který vám je svým stylem blízký?
Trenérské vzory úplně nemám, ale samozřejmě někdo je mi svým stylem i vystupováním bližší, někdo méně. Zůstal bych v Česku, a když to vztáhnu na ligový fotbal, dříve jsem obdivoval styl Jaroslava Hřebíka a dnes je pro mě nejbližší Martin Svědík. Trenéři, kteří ovlivnili přímo mě a uznával jsem je nejvíc jako hráč, byli pánové Žaloudek a Mysliveček.
Viktoria, i přesto, že se řadí už mezi stabilní divizní týmy, má za sebou hodně hektickou sezonu, od klidného středu až po záchranářské boje do úplného konce sezony. Dá se z toho do následující sezony poučit?
Minulá sezona nebyla z pohledu Viktorie vůbec dobrá, ale to se prostě občas stane. Přijde zranění klíčových hráčů, série proher a už se z toho mužstvo těžko dostává, ale nebyl jsem tu, a proto mi nepřísluší to hodnotit. Poučit se z toho musí všichni v klubu, a jak se říká, být na jedné lodi a makat, protože jinak je veškeré úsilí zbytečné.

Máte za sebou poměrně úspěšné působení v Horní Bříze, kde jste minulou sezonu zakončil třetím místem v plzeňském krajském přeboru. Jaké jsou vaše cíle s příchodem do lázeňského klubu a čeho byste chtěl dosáhnout?
Působení v Horní Bříze bylo, troufám si neskromně říct, velmi úspěšné. Skončili jsme i s úzkým kádrem třetí, ale co mě těší víc, hráli jsme rychlý, atraktivní fotbal a klukům bych chtěl ještě jednou poděkovat. Nakonec po odstoupení Mýta bude i Horní Bříza hrát divizi a bude prakticky Viktorii soupeřem. Nejde o můj cíl, budu trénovat s Vláďou Kafkou, takže náš cíl bude stabilizovat mužstvo, zabudovat nové hráče. A určitě všichni uděláme vše, abychom se vyhnuli boji o záchranu a hráli o vyšší příčky. A v neposlední řadě musí být Mariánské Lázně stále Mariánskými Lázněmi a musí si zachovat svou identitu, a proto bychom chtěli, aby v mužstvu bylo i co nejvíce hráčů se vztahem k tomuto klubu. Myslíme si totiž, že i v divizi je důležitá dobrá parta, a ta se vytvoří, jen když hráči budou klubem žít, nejen po dobu utkání, ale i po něm.