„Nastoupit v mistrovském utkání se svým synem, je splněným snem všech otců fotbalistů,“ říkal spokojeně po utkání na půdě Dolního Rychnova, kdy navlékl se svým synem dres sokolovské rezervy v krajské I. A třídě otec Tomáš Provazník.

„Byl to speciální moment, něco takového, se nepoštěstí každému,“ přiblížil své pocity Tomáš Provazník junior. Oba neměli ani pořádný čas se doma pořádně nahecovat, jelikož mladší z dvojice, se dozvěděl o nominaci na zápas až v pátek.

„Takže nebyl prostor na nervozitu,“ vysvětloval zkušenější z rodinného klanu. „Táta ani nemusel se žádnou motivací přijít, jelikož motivace nastoupit spolu byla sama o sobě,“ přitakával patnáctiletý Tomáš.

Sokolovské béčko zvládlo derby s Rychnovem na jedničku, když bralo výhru 5:1, ke kterému přispěli i Provazníkové, když otec Tomáš naskočil do zápasu na začátku druhého poločasu, mladší Tomáš pak dvacet minut před koncem.

Otec a syn v jednom týmu. Provazníkové si zahráli proti Rychnovu.Otec a syn v jednom týmu. Provazníkové si zahráli proti Rychnovu.Zdroj: FK Baník Sokolov„Popřál jsem Tomovi mnoho zdaru a při utkání mu radil, aby se po ztrátě míče vracel do pozice středního záložníka. Na první start v mužích se mu utkání poměrně podařilo,“ chválil si výkon svého syna Provazník.

„Na hřišti jsme si s tátou rozuměli, on dirigoval hru, radil, pomáhal mi, a já plnil jeho pokyny,“ přiblížil mladší z dvojice, jak fungovala rodinná spolupráce během zápasu.

V jednom měl přeci jen zkušenější otec navrch. A to při oslavném vítězném pokřiku. „Tomáš byl hrát poprvé za B-tým ještě se svým spoluhráčem Romanem Zinnerem z kategorie U16. Pro oba to byla nová zkušenost jak sportovní, tak vítězný pokřik po utkání, který se do další nominace zajisté doučí,“ prozradil Provazník, který již má za sebou nespočet oslavných pokřiků.

„Oslavný pokřik jsem si užili, ale jelikož to byl můj debut, tak jsem se musel pokřik naučit,“ prozradil Provazník junior. A jaký je vůbec táta jako hráč? „Určitě umí povzbudit, ale také vyčíst chybu. na hřišti je klidný, snaží se vést hru,“ řekl na dresu otce Tomáš.

A jak se vnímá druhá strana? „Jsem spíše přísnější otec. Nejdříve povinnosti a pak zábava, to platí jak v osobním životě, tak na hřišti,“ upřesnil Provazník. Po prvním společném vystoupení, by si rádi, ještě společný start v dresu Baníku chtěli zopakovat.

„Ještě než pověsím kopačky na pomyslný hřebík, bych rád ještě vyběhl na fotbalový trávník se synem,“ přeje si Provazník, kterého záhy doplnil jeho syn. „Doufám, že si někdy spolu ťukneme za áčko.“