Kliknutím zvětšíte
„Všechny je beru jako rodinu,“ prozradil Ševčík, který je pilířem zadních řad nejdeckého klubu, jenž se prezentuje v krajském přeboru mužů, kde dlouhodobě patří ke špičce. V současné době amatérský fotbal stávkuje, hráči sice mohou absolvovat tréninkové jednotky, ale v omezeném počtu, a tak Deník využil služeb nejdeckého kapitána, aby popsal své spoluhráče, jak je vidí on.
Jakub Irlbek: Kuba je jeden z kluků, co přišli z ciziny, Božičan, a hned se adaptoval skvěle do týmu. Je pro každou srandu a nikdy ji nezkazí. Pochopitelně dojíždění je občas složité a člověk se musí trochu kousnout, tak i přes jeho pracovní vytíženost a rodinné povinnosti si tento borec na nás čas najde. Věřím, že nepodlehne a zůstane s námi ještě pár úspěšných let.
FK Nejdek, krajský přebor mužů.
Jan Nádeníček: Mladý, sebejistý gólman, leč občas pěkně na přes držku. Omluvený pozdní příchod slovy „sorry, dávali hokej“ apod. opravdu neberu (smích). Když si stoupne do brány, umí chytit, jak se říká, i nesmysl. Zároveň je postrachem všech okolo hřišť, kam s velkým nadšením kope míče, když se snaží rozehrát.
Jakub Rutrle: Tak tenhle borec dává fotbalu hodně. Přes jeho obrovskou snahu posouvat fotbal dál a tlačit ostatní do více tréninků úspěšně odoláváme (úsměv). Pokud by měla většina hráčů jeho přístup, mohla se stát hláška trenéra z přáteláku 'a vy se divíte, vždyť to jsou horalové' standardem, kterým bychom se pyšnili.
Antonín Mandous: Toník, náš Toník. Čahoun, kterému snad nikdo neuteče. Je to jeden z dalších, co je schopen přijet v montérkách rovnou na trénink a ani necekne, že by byl unavený. Přednedávnem se stal podruhé otcem, ale jak ho známe, na fotbalák si cestu vždy najde. Do hospůdky nevyjímaje.
Zbyněk Draxal: Největší srdcař, který převyšuje svým entuziasmem všechny, ten, který by na hřišti nechal snad vše za dobrý výkon a výsledek. Neúnavná pila, co sám sebe pasuje do starého železa, ale s přehledem strčí mladší, včetně mě, připraveností po všech stránkách do kapsy. Pan učitelskej je zvyklý ze školy snad na vše, ale pevně věřím, že ho i tak kabina dokáže překvapit, co vymyslí. Vše vždy odmění neskutečným údivem a smíchem. Občas tedy netuším, jestli se jedná o smích ze zoufalství, kam to vlezl. Sáhodlouze se o něm rozepisovat nemusím, protože kdo ho nezná, asi není ze zdejšího kraje.
David Halapej: Davídek bebíčko. Atlet všemi směry. Doslova trhá trávu, když zabere. Souboje neprohrává, jen občas boj sám se sebou, když se vytočí, nebo si vyměňuje názory se svým tátou, často během hry (smích), který nám dělá trenéra, takže je to předem prohraný boj, ale nevzdává se. Je to bojovník.
FK Nejdek, krajský přebor mužů.
Jakub Borůvka: Boro, student vysoké školy, zkratku nedokážu ani vyslovit, prostě sportovka. Na místě umí s míčem divy, ale jakmile se rozeběhne, už to tam trochu překáží. Znalosti na kondičního trenéra má, ale nic to nemění na tom, že po šedesáti minutách ho berou křeče (smích), holt mu chybí ty vitamíny z pozápasových půllitrů.
Filip Rutrle: Hlásná trouba Filip. Komentátor snad všeho a všech. Přináší do kabiny srandu i vztek. Umí se zažrat do zápasu takovým způsobem, že by seřval i svůj vlastní stín, když na to přijde. Horká hlava, ale velký srdcař. Za poslední léta mu ztěžkly kosti, takže co na rychlosti ubylo, dohání kecy.
Jakub Valvoda: Valvoška, výborný fotbalista, pro tým obětuje mnoho. Jediné, co ho brzdí, jsou zranění. Patří mezi srdcaře týmu, ale kvůli přetlaku v sestavě, když se to sejde, to občas odnese lavičkou, což je hořká pilulka, kterou ale snese, a jde si tak klidně zahrát za béčko, je to pašák.
Filip Neudert: Snad nejhlasitější, nejrychlejší a nejvíc ukecaný hráč v týmu, troufnu si říct, že i v kraji. Nadějný fotbalista, který zná jen cestu k soupeřově bráně. Zpět už je to pro něj, jak zdolávat Himaláje. Když se mu střelecky daří, je k neudržení, akorát se mu nesmí postavit nikdo nehybně do cesty, jinak je schopný se o něj přerazit, i když ho může oběhnout jak kužel.
Tomáš Pilař: Pilka je obrovská osobnost týmu. Srandu nezkazí. Když se týmu nedaří, dokáže nás namotivovat, ale taky o poločase rozkopat kabinu, protože ho naštve soupeř nebo rozhodčí, ale protože v nás vidí víc než my ostatní sami v sobě. Jeho klasikou je 'Prosím tě, nic tam (na hřišti) nevymýšlej, fotbal už je vymyšlenej, prostě hraj'.
FK Nejdek, krajský přebor mužů.
Jiří Schlosser: Jeden z největších talentů v Nejdku za poslední dobu, co si pamatuji. Všestranný fotbalista, který tvoří s Tomášem Pilařem pro soupeře strašidelnou dvojici ve středu zálohy. Není líný na krok, až na ten krok na trénink, ten mu občas chybí. Střelecky se mu daří a snad mu to tak i nadále zůstane.
Matěj Šilhan: Nejmladší nadějný fotbalista v kabině, který díky své zarputilosti nic nevzdat z badmintonu je osinou v zadnici mnoha soupeřů. Klube se nám z něho velký fotbalista, jen musí všechny své koníčky kočírovat se školou, což je nelehký úkol. Až bude velký, tak i na to pivo s námi zajde.
Jan Jílek: Jeník, ač se snažím být nestranný, je to jeden z mých oblíbenců. Jeho přirozenost a dobrota jsou ohromné. Fotbalista je to výborný, jen by se neměl nechávat strhnout okolím a soustředit se na sebe. Na hřišti dokáže být rozdílový, jen to musí sám chtít. Co dal fotbalový bůh jeho mladšímu sourozenci na talentu, přidal Jendovi na týmovosti a charakteru.
FK Nejdek, krajský přebor mužů.
Ondra Šupík: Motorka týmu. Kdyby někdo dělal pozápasový rozbor tužkou, tak jeho sprintové náběhy by zaplnily celou obrazovku. Jeho rychlost mu občas překáží v přesnosti. V týmu je relativně krátce, ale sedl si s kabinou. Jen by ho to chtělo v Nejdku vidět častěji než jen o víkendu (úsměv).
Jakub Jílek: Pan bez emocí. Další z mlaďasů, co talentem překypuje, jen to trochu srovnat v hlavě. Když se rozhodne „udělat“ z pár protihráčů kužele, tak to prostě udělá, jen si tu hru občas nechá až moc jednoduše znechutit.
Michal Halapej mladší (trenér): Občasně hrající trenér. Michal má smysl pro partu a hodně zkušeností. Má svoji hlavu a moc si do toho nenechá kecat, což potřebuje také značné množství odolnosti. Když se jde slavit, tak za to umí vzít.
FK Nejdek, krajský přebor mužů.
Michal Halapej starší (hlavní pořadatel): Třetí, nejstarší generace Halapejů v Nejdku, s velkým srdcem a obětavostí pro tým a celou fotbalovou rodinu.
Jan Šidlík (pokladník): Na Limnici před zápasem vždy jeden z prvních. Neúnavný výběrčí vstupného, který rozdává úsměvy na všechny strany za jakéhokoliv počasí.
Vilém Krejčí (správce areálu): Pan Krejčí, no, pan Krejčí, to je zdejší mistr trávníkář, který by nás nejradši nechal na zelenou louku hledět zpovzdálí a nedal nám ani čuchnout k vápnu. Na hřišti a okolo něj nechává spoustu hodin svého zaslouženého důchodu.
Zdeněk Kudrna (kustod): Nenápadná, leč potřebná osoba, která se stará o naše dresy a stav budovy. Nevděčnou práci dělá léta a doufáme, že dělat bude. Nikdo z nás si nechce tahat taškus dresy domů a prát je.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
