Šestadvacetiletého snajpra však v rozletu zbrzdilo zranění, které ho vyřadilo z herního procesu. Po menší odmlce se však navrátil Debellis zpět na fotbalové trávníky, když vyměnil třetí ligu za třetí třídu, kde nově hájí dres rodné Štědré. Jak se seběhl návrat fotbalového špílmachra, co očekává od nového angažmá, a bude Štědrá jeho poslední zastávkou? To vše prozradil v exkluzivním rozhovoru Deníku.

Martine, vy jste naposledy hrál ČFL, a to za Sokolov pod vedením Martina Pulpita?

Ano, je to tak. Naposledy jsem nastoupil ve 3. lize za Baník proti Bohemce a bylo to pod vedením pana Pulpita. V tomto zápase jsem se zároveň i zranil a to byl problém.

Pak ale přišlo na pořad zranění, a poté jste už nebyl na trávníku k vidění, co se stalo?

Moji absenci ovlivnilo zranění. Měl jsem velké problémy s plotýnkou a v podstatě jsem měl problém i při chůzi, takže jakákoliv větší fyzická zátěž byla v podstatě nemožná a to mě zastavilo po zbytek sezóny. Vždy když to vypadalo lépe, tak jsem se zapojil do tréninku a bylo to zpět.

Byl to tedy plánovaný konec, jiné nabídky jste neměl, nebo nebyla chuť na fotbal?

Zprvu jsem neplánoval končit. Chtěl jsem se především uzdravit a pomoct týmu ve zbytku sezóny a udržet 3. ligu. Později jsem však věděl, že jsem po zbytek sezóny mimo a především kvůli prioritám jsem se rozhodl skončit úplně. Lidský přístup pana Pulpita nebyl úplně ideální, natož jako trenéra a do toho práce a rodina. Byl jsem všude a nikde zároveň. Vybral jsem si tedy to, co je pro mě v životě nejvíc a to je rodina. A pak práce, protože fotbalem se bohužel nedalo uživit, abych mohl dělat pouze ten. Vše dohromady bylo jak psychicky, tak fyzicky strašně náročné a přestával jsem to zvládat tak, jak bych chtěl, a proto jsem se takto rozhodl.

Přesto máte za sebou několik zajímavých angažmá, které vás nejvíce dalo?

Všude, kde jsem v kariéře působil, mi to něco dalo. Všechno beru pozitivně. Ať už bylo někde lépe nebo hůře. Samozřejmě největší dík za to, jak jsem ve fotbale vyrostl, patří Viktorii Plzeň. Strávil jsem tam téměř celý svůj fotbalový život a přičichnout si k A-týmu bylo něco, o čem člověk snil. Bylo to skvělé. Samozřejmě ale potom Rokycany, to je srdeční záležitost. Nebudu jmenovat konkrétně, ale tento klub jako celek pro mě bude vždycky to nejvíc. Mám tam spoustu i těch nejlepších přátel. A sportovně potom výše ještě Karlovy Vary, kde jsme pod vedením Geňase byli za mě velmi dobrým, nebezpečným a pro soupeře neoblíbeným týmem.

Během přestávky jste rozbouřili okresní fotbalovou mapu, kdy jste se navrátil zpět do Štědré, jak dlouho jste se nad tímto krokem rozmýšlel?

Nad svým návratem jsem v podstatě nerozmýšlel, nepřipadalo to v úvahu. Ale po tom, co se mnou mluvil Machy a brácha, tak jsem si řekl, že by bylo hezké se potkat poprvé a naposledy v jednom klubu a zahrát si společně a především i s otci, kteří tohle umocnili úplně. Takže jsem na to kývnul a těšíme se, až se opravdu v sestavě sejdeme jako rodina všichni.

Navíc do týmu se navrátil ještě David Machala, který má taktéž divizní zkušenosti…

Machy je samozřejmě skvělý fotbalista. V kariéře toho taky dokázal spoustu a patřil v Sokolově k lídrům v letech, kdy vyhrávali v celostátních soutěžích. Což o něčem svědčí, pokud se jedná o Sokolov, a to bez urážky, protože se to vždy čekalo spíše od pražských “S“ a podobně velkých týmů. Jsem rád, že se můžeme potkat v jednom týmu a jeden druhému dělat na hřišti servis.

Vy se v týmu navíc potkáte se svým bratrem, těšíte se?

Jak jsem už říkal, těším se na to.V kariéře bylo v podstatě nemožné, aby se nám tohle povedlo. Každý jsme byl jinde, bratr navíc nikdy nebyl na profesionální úrovni, hrál jiné sporty a tudíž tohle nikdy nebylo téma. Machy byl v Sokolově, já v Plzni, navíc ročníky, které se nepotkávaly ve stejné věkové kategorii. Ale vše se nakonec seběhlo takhle a těšíme se, že si spolu všichni zahrajeme.

Tradičně se od vás budou očekávat góly, ale jak víte, třetí třída hlásá jedno pořekadlo: „Kdo leží, neběží.“ Jste na to připraven?

Tohle pořekadlo znám dobře (smích). Ale myslím si, že se pro mě vlastně nic moc nemění. Celou kariéru jsem byl zvyklý, a je to logické, že když někoho nemůžete chytit, tak si prostě pomůžete trochu důrazněji. Jsem okopávaný celý život a takový trochu terč. Jsem s tím v pohodě a asi by se mi ani nehrálo dobře, kdyby to bylo jinak. Mám ten tlak rád.

Návrat jste měl parádní, první zápas, hned čtyři góly. Byl jste hodně rád a kolik vás to bude stát?

První zápas vyšel skvěle. Bohužel jsme tedy inkasovali hned v první minutě po naší nedůslednosti, ale jsem rád, že nás to nijak neovlivnilo. Všichni makali a dřeli celý zápas a odměnou pro nás byly týmové branky, které byly ve většině případů zásluhou všech na hřišti. Líbil se mi přístup všech a myslím si, že jsme si zaslouženě odvezli tři body, takže jsme rádi. Určitě do pokladny asi nějaká ta stovka bude, o tom jsem dostal pár slov okamžitě na hřišti.

Jak to tedy vypadá s vaší budoucností, bude Štědrá konečnou zastávkou?

Štědrá bude určitě moje poslední zastávka. Kdyby přišla nabídka z první ligy, tak si asi doma sedneme a budeme přemýšlet, ale jinak bude určitě tohle moje tečka.

Martin Debellis se navrátil do svého rodiště, do Štědré


Načítám tabulku ...