Jak říká, fotbal začal hrát dřív, než vůbec začal mluvit. V rozhovoru pro Deník mluvil o cílech účastníka okresního přeboru, prozradil, co je dle něho největší slabinou Perninku, ale podělil se i o nezapomenutelnou výmluvu, proč nejít na zápas.

Po podzimu jste na osmé příčce tabulky, tedy těsně v horší polovině. Jste s umístěním spokojený?

No, spokojený, mohlo to být samozřejmě lepší, prohráli jsme pár zápasů zbytečně, tudíž spokojený nejsem. Nesnáším prohry!

Kde vidíte přednosti vašeho týmu?

Přednost vidím v tom, že máme velice mladý tým, troufnu si říct, že nejmladší v naší soutěži. Do budoucna se s tím může dobře pracovat.

Záložník Perninku Petr Čečák patří již několik sezon ke klíčovým hráčům Sokola. S devíti brankami se stal třetím nejlepším střelcem Perninku během podzimu.Záložník Perninku Petr Čečák patří již několik sezon ke klíčovým hráčům Sokola. S devíti brankami se stal třetím nejlepším střelcem Perninku během podzimu.Zdroj: Daniel Seifert

A co vám naopak nejde?

Teď mě nebudou mít moc rádi obránci (smích), ale na naší obraně musíme určitě více zapracovat.

S kým z vašeho týmu si nejlépe rozumíte na hřišti a s kým mimo něj?

Je to Venca Mašek, až na pár let to spolu na hřišti táhneme celou dobu. Jak za žáky, dorost, tak za chlapy. A mimo hřiště? Překvapivě taky on! Vždy si u toho piva máme co říct (smích), ale to mám asi s každým v týmu.

Kdo je největší bavič v perninské kabině?

Tak v předních řadách jsem určitě já, ale je tam spousta dalších, Karlos (Jakub Karlík), Milhaus (Milan Novák), Žito (David Žitný), ale myslím si, že srandu dokáže udělat skoro každý.

Na jaký zápas podzimní části vzpomínáte nejraději?

Já nejraději vzpomínám na zápas s Bečovem, kde jsme nastříleli hned osm branek (pozn. red., zápas skončil 8:1 pro Pernink), také mě potěšila výhra 5:3 s Útvinou, je to kvalitní tým s kvalitními hráči, zápas tomu odpovídal, žádné surové fauly a zbytečné problémy.

A na který byste nejraději zapomněl?

Jo, těch bude asi víc, třeba Štědrá, ze které jsem si odvezl zranění, které mě chvilku brzdilo, ale také Bochov.

Pociťujete nějaké negativní dopady koronavirové pandemie na počet hráčů?

Ba naopak, po koronavirové pauze se Honzovi Kotrlovi (pozn. red., předseda klubu) podařilo sehnat pár kluků, na které se nabalili další lidi. Jsem jeden z nich. Tudíž to beru pozitivně.

Jakou nejtrapnější výmluvu pro nepříchod, či pozdní příchod na fotbal jste kdy slyšel?

No, slyšel jsem jich spoustu (smích), ale nezapomenu na výmluvu spoluhráče, který večer šel opékat buřty s rodinou a další týden nešel jak na tréninky, tak na zápas, protože ho přes noc údajně začala bolet noha. Trenér Žilák si pak dělal srandu, jestli mu ten buřt nespadl náhodou na nohu, nebo co. Doteď nechápeme, co se tam stalo.

Co se vám vybaví, když se řekne Sokol Pernink?

Určitě krásný prostor s ještě hezčí hrací plochou. Lesy, čistý vzduch a příroda.

Co považujete za svůj největší fotbalový zážitek?

Je to Sparta Camp, bylo to úžasný! Jak trénování, tak aktivity mimo hřiště.

A jakého největšího úspěchu jste ve fotbale dosáhl?

Těžko říct, ale asi když jsem hrával za Karlovy Vary nebo Sokolov ligu a poráželi jsme daleko větší týmy.

S jakými cíli jste vstupovali do této sezony?

Uhrát co nejlepší místo v tabulce, což se moc nepodařilo (smích), ale také si to společně všechno užít.

A přehodnotili jste je po podzimu?

Stále máme stejné cíle.