„Mám tam stále hodně kamarádů. I mimo fotbal,“ přiznal upřímně 33letý rodák z Boskovic.

Jaký je aktuální fotbalový život Přemysla Kováře?
Je to spokojený život. Už, když jsem za trenéra Šilhavého přišel do Slavie, věděl jsem, do čeho jdu. Vracel jsem se ze zahraničí, hlavně kvůli rodině. A chtěl jsem něco vyhrát, což se mi ve Slávii podařilo. Měsíc zpátky jsem podepsal novou smlouvu na dva a půl roku. Takže i když moc nechytám, jsem v pohodě.

Opravdu vás nemrzí, že se přes Ondřeje Koláře moc do branky nedostanete?
Za trenéra Šilhavého jsem dostal nějaké zápasy. I v Evropské lize. Teď jsem chytal v lize jen tehdy, když se Ondra zranil. Ale tým šlape, tak není potřeba něco změnit. Třeba v závěru bude Ondra potřebovat oddychnout, tak přijde můj čas. Byl bych rád. A kdyby ne, tak se nic nestane.

Admir Ljevaković dostal od ředitele komunikace a marketingu FK Teplice Martina Kovaříka na památku svého jubilea velkou žlutou kartu
Nejsem žádný raubíř. Sto karet je ale ostuda, říká teplický kapitán Ljevakovič

Ještě taková zajímavost. Ondřej Kolář taky chytal ve Varnsdorfu. Bavili jste se o tom někdy?
Jasně, vzpomínali jsme na to v tom ohledu, že nás angažmá ve Varnsdorfu vystřelilo na ligovou scénu. Že máme podobný vstup do nejvyšší soutěže. Z Vanďáku přes Liberec do Slavie, Já vlastně s mírnou obklikou (smích).

Vy jste hlavním strůjcem pozápasových oslav. Jak jste se k tomu propracoval?
Když jsem přišel, tak to měl na starosti kondiční trenér. Po jeho odchodu jsem to vzal na sebe. Jsem tady vlastně nejstarší, alespoň kluky pobavím, vyblbneme se. I díky tomu táhneme za jeden provaz.

Věřím v double

V sezóně 2012/13 jste chytal ve Varnsdorfu. Jak na to období vzpomínáte?
Jedině v dobrém. Opravdu. Byl jsem tehdy hráč Liberce, kde chytal David Bičík. Takže tam nebylo místo. Hostování ve Varnsdorfu jsem s díky přijal. Už předtím jsem hostoval v Ústí, ale tolik šancí chytat tam nebylo. Ve Varnsdorfu byla skvělá parta, sezóna se nám povedla.

Jste s některými bývalými spoluhráči v kontaktu?
Jasně. Nedávno jsem se potkal s Prcim (Radek Porcal) a Rudňou (Pavlo Rudnytskyy). To jsou takoví varnsdorfští patrioti. Jsem také v kontaktu s panem Gabrielem (ředitel Varnsdorfu), občas si zavoláme.

Fotbalista Znojma Jakub Teplý. Ilustrační foto
Poškodil nás rozhodčí, soudí po porážce v Jihlavě znojemský kapitán Helísek

Sledujete výsledky Varnsdorfu? Viděl jsem vás i na pár jeho zápasech.
Určitě. Vím, že se jim podzim ve druhé lize povedl a jsou čtvrtí. Když je volný čas, rád se do Varnsdorfu podívám. Nebo se kouknu, kdy třeba hrají na Žižkově, nebo někde poblíž. Mám tam stále hodně kamarádů. I mimo fotbal.

Jestli si dobře pamatuji, tak za vašeho varnsdorfského působení jste s týmem netradičně slavili vstřelené branky.
To je pravda. Dařilo se, chtěli jsme pobavit diváky. Nechci na sebe bonzovat, ale měl jsem v tom hodně prsty. Trenér Frťala v tom jel s námi, nezakazoval nám to. Vtipálek byl i Matěj Kotiš. Když se zpětně dívám na fotky z té doby, musím se upřímně zasmát.

Dáváte si do dalších fotbalových let konkrétní cíle?
Slavia nikdy nevyhrála double. Věřím, že se to letos podaří. Rád bych, aby se nám dařilo a hráli jsme na špici. A já osobně? Uvidíme, až mě tady skončí za dva a půl roku smlouva a jak na tom budu. Pokud se se Slávií dohodneme na další spolupráci, rozhodně bych se nezlobil. Jsem tu opravdu spokojený.

Stanislav Vlček v dobách své největší fotbalové slávy ve Slavii Praha.
Zahrát si proti Seville pro nás bylo svátkem, vzpomíná ikona Slavie Vlček