Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Hospody u hřišť = česká tradice. Z poliček na hosty koukají desítky nablýskaných trofejí, z oken je dokonalý výhled na fotbalové zápasy či tréninky. Tohle všechno nabízí i „lidová“ restaurace v Dymokurech na Nymbursku, kde místní fotbalisté kopou III. třídu.

Zdejší knajpa má ale něco navíc. V obci mezi Poděbrady a Jičínem se na vás ze samolepky usmívá populární televizní kuchař Zdeněk Pohlreich.

Legendární šéfkuchař tady před rokem natáčel jeden z dílů pořadu Ano, šéfe. „Možná i díky tomu si k nám našli lidé cestu,“ říká majitel Jaroslav Skokan.

Taková reklama hospody a fotbalu v malé obci určitě není k zahození.

Přestavěné kabiny

Pohlreich si během natáčení kopl s místními hráči do balonu, zranil se při penaltě. A kromě rad perlil: „Takhle vypadá dymokurské Wembley. Tady je to jak na Santiago Bernabeu.“

Restauraci se jménem „Na hřišti“ vytvořil kuchař Skokan v přestavěných kabinách. Se ženou a dětmi spal takřka na zemi. „On je prototyp, jak by měl vypadat hospodský. Má předpoklady, aby ho lidé měli rádi,“ komentoval Pohlreich, načež mu dal ocenění ve formě samolepky s jednou hvězdou.

Po televizním zásahu už Jaroslav Skokan neživoří, ale ani po roce nemá snadnou pozici. „Jsem závislý na lidech, kteří sem přijíždějí. Fotbal nám pomáhá, to přijde pár štamgastů,“ vypráví Skokan s tím, že o víkendu je v lokále často plno.

Lidé k němu jezdí na poctivou českou kuchyni. Dymokurský restaurační „guru“ nicméně nevychází z žádných knížek či receptů, které někdo pověsí na internet.

Baťovská cena

„Za třicet let praxe to mám všechno v hlavě,“ líčí s úsměvem. „Skutečnost je taková, že poctivá česká kuchyně znamená dobrý guláš a dobrá svíčková.“

Proto vaří o víkendech obědové menu, kdy za slušnou porci zaplatí hosté „baťovskou“ cenu 99 korun.

Co frčí z minutek? Hovězí steak, který vyjde na téměř dvě stovky. Hodně zákazníků volí rybu, nejčastěji candáta na másle. „A jakmile udělám vepřovou panenku plněnou sušenými švestkami s brusinkovou omáčkou, tak se po jídle zapráší,“ popisuje kuchař jednu ze specialit.

Provozování vesnického podniku ho nezruinovalo. „Nesmíte očekávat, že budete hned milionář,“ směje se Skokan. „Člověk poplatí složenky, základní věci a dá se z toho vyžít.“

Skokanův příběh stojí za pozornost už jen proto, že řada podniků z pořadu Ano, šéfe nepřežila ani pár měsíců, někdy se vysílalo o hospodě, jež zanikla…

V lecčems se tenhle byznys podobá fotbalu. I zde záleží na umu i štěstí.