S čím? S celkovým dojmem, ale hlavně s výbornou herní přípravou na dobře obsazeném zimním turnaji Baníku Sokolov.
„Po celou dobu, co sem do Sokolova na zápasy zimního turnaje jezdíme, jsme tady na Baníku hráli vždy na perfektně připraveném hřišti, s umělým trávníkem výborné kvality. Takový komfort doma nemáme,“ chválí zimní podmínky na Baníku Harald Walbert, trenér německého celku SV Ploessberg, hrajícího Bezirksligu.
„V této zimní době máme naše travnaté hřiště pod sněhem. Posilujeme a běháme v okolí. Herní přípravu na něm ale absolvovat v žádném případě nemůžeme. Tady v Sokolově je to jiné. Našli jsme tady dočasný zimní azyl a taky ideální herní podmínky. Nezbývá mi nic jiného, než abych za celý náš mančaft organizátorům turnaje upřímně a rád poděkoval.“
Sám neodolal a několikrát si obul kopačky, aby si perfektní povrch hrací plochy osobně vyzkoušel v několika turnajových zápasech.
„Je to super plac opravdu špičkové kvality. Je radost na něm hrát,“ nešetřil slovy chvály Walbert.
Německý kouč prozradil i to, v čem vidí příčiny neúspěchu svého mužstva. „Na výsledky se zimní příprava nehraje. Šlo nám o herní stránku věci. Všichni soupeři, se kterými jsme se na turnaji střetli, byli výkonnostně i herně srovnatelní. Se všemi jsme uhráli přijatelné výsledky,“ hodnotí německý kouč užitečné konfrontační zápasy. „Obsadili jsme až osmou příčku, s průběhem turnaje jsme ale přesto spokojeni.“
„I když jsme prakticky po celou dobu konání turnaje doplňovali naše mužstvo o několik hráčů z našeho B týmu, myslím, že jsme tady ostudu neudělali. Žádný velký propadák herní či výsledkový výpadek jsme tady nezaznamenali.“
Výkonnost jednoho z turnajových soupeřů ale přece jen vyzdvihl nad ostatní. „Sokolovské béčko hrálo proti nám hodně dobrý fotbal. To byl soupeř, na kterého jsme nestačili. Mladí baníkovci nás prostě přehráli, ale hlavně uběhali. Proti nám hráli opravdu hodně náročný, svižný a dynamický fotbal. Výkonnostně jsou někde jinde než my. Vzdorovali jsme jim první poločas, ve druhém jsme dvakrát inkasovali a prohráli 1:3,“ vrátil se k nejvyšší turnajové porážce Ploessbergu jeho trenér Walbert.
Na druhé straně ale hodnotí velice kladně plichtu se silnou Starou Rolí (2:2), těsné porážky s Mariánskými Lázněmi a divizním Chodovem (vždy 1:2) a také cennou remízu s divizní Toužimí (1:1). „To byly naše hodně dobré zápasy,“ ohlédl se za předešlými vydařenými duely německého týmu. „A taky nám vyšel zápas s Královským Poříčím. To byl jediný mač, který jsme tady na turnaji vyhráli (2:0).“
Jednu štiplavou poznámku si však německý kouč přes vší spokojenost s turnajem přesto neodpustil. „Na téhle úrovni soutěží se u vás v Čechách hraje mnohem tvrdší fotbal než u nás. V některých zápasech jsme se s tím dost těžko vyrovnávali. To je ale jen drobná poznámka. V celkovém dojmu proto vysoce převládají pozitiva,“ shrnul své poznatky trenér Walbert. Ten má ve svém celku čtyři Čechy. Stopera Holovijčuka, záložníka Halapeje, útočníka Jandu a brankáře Romana Kubíka. Ten se také ochotně a rád ujal role překladatele a tlumočníka.
„Přes tyto naše české hráče vím, že se tomuto skvělému zimnímu turnaji věnuje i značná publicita ve vašem regionálním tisku. I to je velice chvályhodné,“ oceňuje Walbert i tuto stránku věci. Závěrem dodává a vzkazuje. „Bude-li to možné, na tenhle skvělý turnaj se příští rok přihlásíme znovu.“ (mi)