„Mise splněna. Tak bych to asi shrnul. Postoupit byl pro mě jasný cíl a pro Spartak Chodov a jeho fanoušky povinnost. Podzimní část 2014 byla pro mě překvapením, jak hladce jsme putovali vzhůru tabulkou. Sešlo se to všechno dohromady tak nějak až moc dobře. Skvělí hráči s dobrým charakterem, a tím se vytvořila výborná parta od prvního do posledního hráče A-týmu," pochvaloval si chodovský lodivod Jakub Smolka.

A měl k tomu řádný důvod. Již v podzimní části prokázal jeho tým fotbalovou kvalitu. Nakonec totiž Chodováci vyhráli I. A třídu s úctyhodným patnáctibodovým náskokem před druhou Aší. „Na jarní část jsme absolvovali výbornou přípravu. Tým se trochu obnovil. Přišly staronové tváře a někdo nás musel opustit, protože byl na výpomoc. V zimní přípravě byly vložené kondiční, silové tréninky. Jak dovolilo počasí, zamířili jsme okamžitě na hřiště a pilovali jsme herní a taktické věci, co nám během podzimu nešly. Víkendy i některé dny v týdnu byly vyplněny přátelskými zápasy. Toto mělo dvě tváře. Herní styl se nám zlepšoval a dávali jsme dost branek, ale na úkor těchto odehraných zápasů se nám rozšířila marodka o šest hráčů základní jedenáctky. Tušil jsem těsně před zahájením jarní části, že to nebude tak snadné jako na podzim," poukazuje Smolka.

A ví, o čem mluví. Tíha osudu dolehla i na výběr chodovského Spartaku. Právě na lídra soutěže se chtěly ostatní týmy pořádně vytáhnout, což také předvedly v rámci jarní části soutěže. „Od prvních mistrovských zápasů jsem věděl, že to nebude nic snadného, a i ten bodový náskok, který jsme měli, by nemusel stačit. Herně to nebylo moc dobré, ale na hráčích byla vidět i cítit touha po vítězství. Snaha byla opravdu veliká, ale nebylo to ono, co bych od svých svěřenců čekal. Tréninky jsme víceméně absolvovali třikrát v týdnu i na úkor toho, že nás bude minimum. Makalo se, dřelo se kolikrát i na krev jako v přípravě, ale všichni jsme čekali na ten zlomový moment. Ten přišel čtyři kola před koncem sezony, ale myslím si na druhou stranu i v dobrou dobu," oddychl si v hlase chodovský trenér.

Vidina postupu však hnala spartakovce kupředu. I když se jim v některých zápasech opravdu herně nedařilo, přesto bojovali, a zaslouženě tak mohli slavit celkové prvenství. Fotbalové srdce tak přetavili v návrat mezi krajskou smetánku. „Jsem si plně vědom toho, že jsme v jarní části soutěže nepředváděli pohledný fotbal, také byly zápasy, kdy jsme měli obrovské štěstí. Byly zápasy, kdy jsme soupeři darovali snadné branky i brankové příležitosti, sestava neustále rotovala buď vinou zranění, nebo absencí zaviněnou prací, ale ve finále hráči do toho dávali srdce, bojovali, makali, ukázali soudržnost a za tohle jim patří velký respekt a velký dík. Nic nám nehrálo do karet a myslím, že všechno to snadné a jednoduché plus to štěstíčko navíc jsme si vybrali v podzimní části soutěže. Horší bylo pro nás i to, že soupeři se na nás vždy chtěli vytáhnout a víceméně se jim to dařilo," míní Smolka.

Během jarní části přišly na program nejhorší či nejlepší zápasy. „Nejhorší zápas? Spíš zápasy dva. Venku s Chyší, prohra na penalty. Doma s Vintířovem, výhra na penalty. Naopak nejlepší zápas jsme odehráli doma s Trstěnicemi, výhra na penalty," ohlédl se za zápasy Smolka. Ten se stal nejmladším trenérem, který kdy dovedl tým do krajského přeboru. „Myslím, že jsme postoupili zaslouženě, a pro Spartak Chodov je účast v krajském přeboru samozřejmostí, je tam, kde má být," liboval si kouč.

Velkým hnacím motorem byli i věrní fanoušci, kterým několikrát během jarní části přichystali spartakovci pořádnou porci fotbalové zábavy. „Závěrem bych chtěl poděkovat mému asistentovi Liboru Markovi, jak jsme to spolu krásně táhli a dotáhli do vyššího levelu. Výborná spolupráce a vzájemné doplňování byly naší silnou stránkou. Moc jsem si to s ním i s hráči do sytosti užíval. Výborná spolupráce byla s naším vedoucím a sekretářem Petrem Vojířem, který se o nás staral jako o své. Velký dík samozřejmě patří také vedení Spartaku Chodov v čele s Josefem Pojarem, jak pro nás udělal, co nám na očích viděl, a zajistil věci a vybavení pro naši práci s hráči. A abych nezapomněl na to poslední. Také velký dík patří našim věrným fanouškům, kteří nás i přes mizerné výkony nezatracovali," uzavřel Smolka.