VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dřížďal: Splnil se mi sen

SOKOLOV - Rozhovor s fotbalistou Františkem Dřížďalem, který přestoupil z Baníku Sokolov do Slavie Praha.

4.7.2007
SDÍLEJ:

František Dřížďal ještě v divizním dresu Baníku Sokolov.Foto: DENÍK/Roman Macek

Už pomalu přemýšlel o tom, jak fotbalovou kariéru dokope za Baník. A najednou si mohl během pár dnů vybírat z několika nabídek nejvyšší soutěže. František Dřížďal se nakonec rozhodl přijmout výzvu a na dva roky se upsal Slavii Praha.


Jak se vlastně tvůj přestup do Slavie seběhl? Tak první zájem jsem z její strany zaregistroval od Míši Kocourka po zápase s Jihlavou. Pak mi něco naznačoval i Kubas (pozn. brankář Kubásek) a až po podpisu smlouvy s panem Lacinou, mým manažerem, přišel oficiální zájem Slavie.
Co na to říkali tví kamarádi, rodiče a známí? Celé úterý, kdy se to celé seběhlo, jsem měl telefon plný textovek a volání. Třeba jen za dvě hodiny, kdy jsem byl na prvním tréninku se Slavií, jsem měl na mobilu třicet zpráv. Všichni jsou z toho vykulení možná víc než já. Je to hezké, přejí mi to, a to potěší.
A jaký byl první trénink se Slavií? Představili mě oficiálně v kabině, ale já byl jen lehce vyklusávat a roztáhnout si plíce. V úterý a ve středu mě totiž čekaly zátěžové testy, aby věděli jak na to jsem. Podle toho pak se mnou budou pracovat co se týče zátěže. Na to si tady hodně potrpí.
A jaký máš se Slavií další program? Ve středu jsem po testech absolvoval už normální tréninkovou jednotku, ve čtvrtek turnaj v Čelákovicích a zítra nás doma příčeká přípravný zápas s gruzínským Ameri.
Smlouvu jsi podepsal na dva roky s opcí. Věříš, že se probojuješ do základní sestavy? Na tento post tu jsou ještě další dva hráči, takže na sobě budu pracovat, abych trenéra přesvědčil, na což mám teď měsíc. Sháněli na pravou stranu rychlostního hráče, tak se budu snažit Slavii důvěru vrátit.
Měl jsi i další nabídky? Jako první se ozvalo Kladno, ale s vedením jsme tuto možnost odmítli. Ale byl jsem z toho překvapený. Pak se ozval trenér Pulpit z Olomouce a ústně jsme se dohodli, že bych to v Sigmě zkusil. Ale pak se už neozval a do toho přišla nabídka Slavie. Až pak se do jednání zase vkládala Olomouc, ale já už kývl Slavii.
Slavia se ozvala ve čtvrtek a v úterý jsi už byl jejím hráčem? Ano, bylo to rychlé. Nejprve jsem měl trošku strach, že to nevyjde, ale pan Lacina, který to vše vyřizoval, pro to udělal maximum. Za to mu strašně moc děkuji.
Stihl jsi se rozloučit se svými spoluhráči na Baníku? Právě že vůbec ne. Strašně mě to mrzí, ale do Prahy jsem musel odjet už před prvním tréninkem Baníku. Ani jsem jim nestihl dát něco do kabiny, musím to brzy napravit.
Budeš i nadále sledovat výsledky Baníku ve druhé lize? Ježiš, to určitě ano. Klukům budu fandit dál, je to přece Baníček, mám tam kamarády.
Po odchodu Dittricha jsi dalším rychlým hráčem, který odešel do vyšší soutěže.

Nemyslíš si, že je to ve vašem případě velké oslabení pro Baník? Jeden nebo dva hráči přece neovlivní mužstvo natolik, aby se mu nedařilo. Příkladem je třeba to, že i bez Dittyho (pozn. Dittrich) jsme na jaře udělali ty samé výsledky co na podzim s ním v sestavě. A ted do Baníku příjdou mladí kluci. A na Baníku jsou i tak výborní fotbalisté, na které stojí chodit koukat, Čip (Jiráček), Kubas nebo Saly (Salák) a další. Jen ať lidi chodí pořád a fandí ještě víc. Příkladem může být Bohemka, bylo by super přijet na Baník a vidět podobnou atmosféru.
A přemýšlíš do budoucna, že bys zakončil svou kariéru právě v Sokolově? No já spíš doufám, že Baník brzy postoupí do Gambrinus ligy a já je budu v Edenu pěkně ´řezat´ (smích). Bylo by to úžasné zahrát si proti Baníku v lize. Ale je přeci možné, že kdyby mi to na Slavii moc nešlo, tak proč bych nekopal ligu v Sokolově. Přeju mu úplně nejvíc, aby postoupil. Celému vedení, divákům, ale i trenérovi Pulpitovi, který mě vytáhl do druhé ligy, vděčím za to, kde teď jsem.
Jak se ti zatím po pár dnech líbí v Praze? Musím přiznat, že se tu vůbec nevyznám. Musím se naučit, kde co je, ale doufám, že to tu co nejdřív poznám. Nemám tu zatím auto, to přiveze až přítelkyně Káťa. Ale nevím, jestli je to výhoda jezdit tady autem. Spíš to vidím na metro. Je to pro mě něco nového.
Kde zatím budeš bydlet? S vedením jsme se domluvili, že budu tak týden bydlet na hotelu kousek pod Strahovem. Pak přes realitku dostanu nějaký byt.
Co na to tvá přítelkyně Kateřina? Fandila mi. Plánujeme, že v Praze bude se mnou. Studuje totiž právničinu v Karlových Varech, ale přehodí si to do Prahy, takže je to fajn.
Jak se vůbec dostane odchovanec Horního Slavkova do první ligy? Jednoduché to nebylo. Od šesti do dvaceti jsem hrál za Spartak, v mužích tehdy I. A třídu. Pak jsem šel do Dvorů, kde se hrála ČFL. Tam jsem vydržel čtyři a půl sezony a odešel do Německa, kde jsem kopal s Honzou Drahošem, Mílou Pokrupou a Alešem Sochorem. Jenže mě to tam moc nebavilo a po nabídce Baníku a přemouvání jsem šel do Sokolova, který postoupil do divize. K tomu jsem chodil ještě do práce.
A co dělá divizní fotbalista? Jsem vyučený kuchař a mám nástavbu. Pak jsem hned nastoupil do kuchyně. Dělal jsem v závodní a pak školní jídelně. V pět ráno jsem vstával, ráno jel na kole do práce a na podzim, kdy bylo třeba šest stupňů, to nebyl žádný med. Bral jsem menší peníze, ale s fotbalem mi to celkem hodilo dobrý příjem, i když to byla dřina. Tři hodiny stát na místě a vařit, nezdá se to, ale kuchařina je tvrdá. Ve tři jsem pak přišel z práce a šel zas od čtyř na trénink. To celé pět let. Pak jsem pracoval v sázkovce a potom prodával fotbalové potřeby, dohromady rok a půl. Až pak přišla první smlouva a začal jsem se živit fotbalem. To bylo před rokem. Na stará fotbalová kolena jsem se dočkal radikální změny.
V Sokolově jsi hrál divizi a pak se hlásil ve druholigovém týmu. Jaký je mezi těmito soutěžemi rozdíl? Obrovský. Hlavně v rychlosti, práci s míčem, prostě ve všem. A hlavně už to člověk musí brát trochu profesionálně. Na prvním místě musí být fotbal.
A dál? Je to třeba i o změně stravování. Například už nejím knedlíky, dám si je fakt jednou za rok se svíčkovou. V hlavním jídle musím mít brambory, těstoviny, rýži. Ale já s tím problém neměl.
A pivko? Není na něj chuť po zápase nebo tréninku? Tak to je vždycky. Ale pivo si dám když je volno. Je přece na každým, jestli si ho po tréninku nebo zápase dá nebo ne.
Na co se ve Slavii těšíš? Chci poznat ten rozdíl mezi první a druhou ligou, co je jiné. Třeba tréninky, i když například Pulpit měl výborné jedotky. Spíš si ale myslím, že to tu bude víc o psychice a také fyzičce. Ta náročnost asi bude jiná.
Právě rychlost a kondice je to, co tě na Baníku zdobilo. Můžeš ze sebe ve Slavii dostat ještě víc? S tím se podle mě člověk narodí. Pak je to jen o tom, jestli to tréninkem posune o pár procent výše. Jakmile ale dosáhne maxima, už si ho jen drží. To platí i u mě.
A výskok? Ten máš na obránce nadstadardní. To natrénovat nejde? To možná jo. Je to dané i tím, že jakmile jsem přišel ze školy, šli jsme před barák mastit basket. Asi to mám i z toho.
Od léta budeš hrát ligu, máš už svého agenta. Co kdyby po čase přišla nabídka ze zahraničí? Při tom, jaký jsem fotbalista, si myslím, že je tohle strop. Můj sen jsem si už splnil, budu hrát první ligu. Ale kdyby přeci jen něco ze zahraničí přišlo, tak se to bude odvíjet podle toho, jestli se mi bude dařit. Na druhou stranu na každou nabídku v mém věku je asi lepší kývnout, jestli si chce člověk fotbalem ještě něco vydělat. Záleží na okolnostech, ale takhle daleko nekoukám.
Trochu si zafantazírujeme: František Dřížďal dostal nabídku do reprezentace… Tak to už je na mě moc (smích). To je hodně sci–fi.
Ale třeba Kulič se do nároďáku dostal v jednatřiceti letech. Jenže taky ve dvaceti nehrál I. A třídu. Myslím si, že kdo neprošel dorosteneckými reprezentacemi, tak se do nároďáku jen tak nedostane. Kulič hrál předtím aspoň stabilně ligu.
Co bys vzkázal fandům Baníku a v kraji? Děkuji všem za podporu, kterou našemu týmu vyjadřovali i v době, kdy se Baníku nedařilo. Také jim děkuji za osobní podporu v době mého zranění. I když už za Baník nehraji, chtěl bych, aby do Sokolova chodili fandit nadále a v ještě větším počtu než letos. Také děkuji všem ve vedení a klukům držím palce, ať se jim sezona povede a ať se brzy probojují do první ligy, ať si proti sobě můžeme jednou zahrát. V neposlední řadě bych chtěl fanouškům vzkázat, ať můj odchod nechápou jako nějakou zradu. Je to prostě výzva, která příjde jednou za život.

4.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sázení stromků v rámci projektu WeLoveŠumava.
16

Koupili si triko a mají strom na Šumavě

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Cirkusák, který nepotřebuje šapitó

Karlovarský kraj - S poi točí od svých čtrnácti let. Bydlí v Bukovanech a lítá po celém světě. Tomáš Bartoš a jeho nevšední koníček.

Hledá se Talent města Nové Sedlo „Zlaté srdce“

Nové Sedlo – Je tu velká šance pro ty, kteří rádi píší, přednáší, hrají divadlo, zpívají nebo třeba ovládají hru na hudební nástroj.

Prodavačka sebrala peněženku na paletě, zmizelo z ní 10 tisíc

Kraslice – Z prodavačky v jednom z kraslických supermarketů se vyklubala zlodějka.

Další napadení záchranářů

Plesná - K dalšímu napadení záchranářů došlo v Karlovarském kraji. Tentokrát se terčem útoku stala výjezdová skupina z Lubů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení