Do konce prvního poločasu druholigového utkání, který řídila plzeňská sudí Dagmar Damková, chybělo na Žižkově jen pár minut. Po souboji s domácím Kalodem sokolovský kapitán zůstal ležet na trávníku a křičel bolestí.
Nohu měl ve vzduchu a chodilo vytočené v kotníku do neuvěřitelného úhlu. „Byl to hrozný pohled, ale hlavně nesnesitelná bolest. Takovou jsem v životě dosud nepoznal,“ vzpomíná na těžké chvíle nedělního dopoledne šestadvacetiletý fotbalista.

„V první chvíli mě projela hlavou jediná myšlenka: Hochu, s fotbalem máš asi konec,“ vybavuje si vteřiny těsně po zranění Petr Knakal.
Ze hřiště ho odvezla záchranka. Vyšetření ve střešovické nemocnici, kam ho doprovázel sportovní ředitel Baníku Vítězslav Hejret, tu nejčernější předběžnou diagnozu, otevřenou zlomeninu obou kostí, lýtkové a holenní, naštěstí nepotvrdilo.

„Mám zlomenou jen lýtkovou kost nad kotníkem, přetržený vaz v kotníku a pochroumané pouzdro. Stalo se mi to v jedenáct dopoledne a v jednu už jsem ležel na operačním sále. Zákrok trval zhruba čtyřicet minut. Před operací mně ale ještě v ambulanci nohu rovnali a to jsem při tom viděl všechny andělíčky,“ říká sokolovský obránce, který si v neděli vytrpěl své.

Těžké zranění opory mužstva otřáslo vedením, realizačním týmem Baníku i samotnými hráči.
„Kluci seděli o poločase v kabině jako zařezaní, byli v obličeji celí zelení. Snažili jsme se je alespoň trochu uklidnit, ale tahle událost výkon mužstva poznamenala. Myšlenkami jsme byli všichni u Petra. Dík patří i žižkovskému klubu, který Petrovi vyšetření a operaci u doktora Krejčího zajistil,“ říká trenér sokolovského Baníku Stanislav Purkart

„Už v prvním poločase jsme hráli oslabeni o vyloučeného hráče a po přestávce otřesený tým ještě dvakrát inkasoval. Snažili jsme se zápas důstojně dohrát, nakonec jsme prohráli 1:3. Na fotbal ale neměl nikdo z nás pomyšlení. Všichni jsme si přáli, aby už to skončilo a my odjeli co nejrychleji pryč,“ líčí atmosféru na trávníku po zranění Knakala trenér Baníku.

Zranění jednoho z klíčových hráčů ho zasáhlo. “Petr je poctivý a slušný kluk, velký pracant. Smutné je, že se zranil v době, kdy se mu na hřišti dařilo. Byl ve velmi dobré formě,“ lituje Purkart zranění zkušeného zadáka.
„Hned po operaci jsem Petrovi volal a potěšilo mě, jak statečně těžké zranění nese. Všichni si moc přejeme, aby se do mužstva co nejdříve vrátil,“ říká Purkart.

Zraněnou nohu Petra Knakala zdobí sádra, kterou bude nosit ještě šest neděl. „Potom začnu postupně s rehabilitací a když všechno půjde dobře, na začátku ledna bych mohl začít vyklusávat,“ hlásil včera z lůžka střešovické nemocnice odchovanec plzeňské Viktorie právě ve chvíli, kdy ho přišli navštívit rodiče a bratr Martin, který obléká dres druholigového Mostu.

Do domácího ošetření by měl být kapitán druholigového Baníku Sokolov propuštěn dnes. „Je to zatím nejhorší zranění, které mě při fotbale potkalo. Teď už ale myslím na návrat,“ dodal Petr Knakal.