Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Po právu. Před závěrečným kolem soutěže mají na čele dvaadvacetibodový náskok před druhými karlovarskými Buldoky. Za úspěchem vycházejících hvězd sokolovského klubu stojí zejména trenér Milan Gabrle, kterému zdatně pomáhají nejen asistenti Rostislav Vokáč a Pavel Javorský, ale také vedoucí Jiří Hollý. Milan Gabrle nám poskytl exkluzivní rozhovor.

Jaký je to pro Vás, jako trenéra mužstva, úspěch?
Jako trenér si vážím tohoto umístění. Naším sportovním cílem byla hlavně předvedená hra a od té se vyvíjelo umístění. Já a celý realizační tým, asistenti Rostislav Vokáč, Pavel Javorský a vedoucí družstva Jiří Hollý, jsme rádi, že se nám to podařilo.
Jak se po celou sezonu s týmem pracovalo a kteří hráči zaznamenali největší výkonnostní posun?
Celý realizační tým byl s pracovitostí družstva v této sezóně na tréninkových jednotkách velice spokojen. Největší výkonnostní posun zaznamenali hráči Rostislav Vokáč, Jiří Samek, Daniel Kocour, který je ročník 1999, dále Marek Stockner a hlavně Vladimír Číž.
Měli jste pro přípravu ideální tréninkové podmínky?
Vedení Baníku nám zajistilo perfektní podmínky k trénování. Trénovali jsme čtyřikrát týdně a především letní a zimní soustředění nám velmi pomohlo, co se týče stmelení kolektivu a především přípravy na sezónu.
Kteří hráči byli z Vašeho kádru největšími oporami?
Největšími oporami byli především hráči, kteří tvořili základní sestavu, čili Rostislav Vokáč, Jiří Samek, Jan Vican, Daniel Unger, Daniel Kocour, Dominik Balogh a Marek Stockner. Musím ale pochválit i ostatní hráče, kteří rovněž přispěli k našemu vítězství v krajském přeboru a vzorně reprezentovali na turnajích a v přátelských zápasech.
Na takto mladý věk předváděl tým přípravky pohledný fotbal. Bylo to to, co jste od hráčů očekával?
Náš tým předváděl takovou hru, na kterou jsme jej připravovali na trénincích a kterou přenášel do utkání. Takže jsem spokojený, přesto musí na sobě ještě více pracovat.
V čem si myslíte, že byla největší síla týmu?
Síla týmu byla především v kolektivní hře, kde se dařilo především v herní kombinaci, v osobních soubojích, a vůli zvítězit. V tom všem jsme své soupeře přehrávali.
Jaká mužstva vám byla největším konkurentem?
Naším největším soupeřem bylo družstvo FC Buldoci Karlovy Vary, které skončilo v krajském přeboru na druhém místě. Ale i ostatní družstva se chtěla vytáhnout a bojovala naplno.
Postoupili jste také do republikového finále v Karviné. Jací budou soupeři ve skupině?
Postupem do Karviné do republikového finále nám los určil soupeře z Prahy, domácí Karvinou, vítěze Jihomoravského kraje a Hradeckého kraje. Tato skupina se nám zdá jednou z nejsilnějších.
Jaké umístění by Vám udělalo radost?
Do tohoto turnaje jedeme především herně nezklamat a porovnat sílu s vítězi jiných krajů. Největší radost nám hráči udělají, když předvedou naši hru a neztratí se v konkurenci silnějších týmů.
Kromě tohoto úspěchu se řada hráčů Vašeho týmu dostala také do finále McDonald´s Cupu. Jak byste jejich účinkování hodnotil?
Naši hráči se ve finále McDonaldu vyloženě neztratili. Musíme zapracovat především na psychice družstva, kde hráči mají někdy až velký respekt ze zvučných jmen soupeřů. Například jsme hráli s Viktorií Plzeň, vedli po šesti minutách 3:0, a přesto jsme toto utkání ´díky´ psychice nezvládli a prohráli 3:4. Hráči jsou ale mladí a na tomto lze dále pracovat.