Karle, pojďte se prosím nejprve našim fanouškům představit…

Touto cestou zdravím všechny fanoušky Baníku. Jmenuji se Karel Hasil, je mi 21 let a nastupuji na pozici stopera. S fotbalem jsem začínal v klubu FK Louny, které jsou mým rodným městem. Z Loun jsem se ve třinácti letech přesunul do klubu FK Teplice, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi. Jednu sezónu jsem také strávil na hostování v klubu FC MAS Táborsko a nyní jsem zde v Baníku.

Do Baníku jste přišel na počátku zimní přípravy, kde jste ale kopal na podzim?

Na podzim jsem nastupoval za teplické “béčko“ v ČFL. Výsledkově se nám moc nedařilo a nedařilo se nám ani získávat body. Když si některé zápasy zpětně vybavím, tak nemohu být určitě s podzimem spokojený.

Jak se vlastně rodilo vaše hostování zde v sokolovském Baníku?

O zájmu jsem se dověděl někdy v prosinci, kdy mi volali pan Provazník s panem Pallou. Následně mi volal osobně trenér Pilný a po vzájemném rozhovoru bylo téměř jasno. Trenér mi prozradil svou představu, která mě velmi oslovila, a po domluvě s manažerem a vzájemné dohodě klubů jsem přišel na hostování.

V Sokolově jste zažil celou zimní přípravu a jedno mistrovské utkání, jak se vám zde zatím líbí?

V Sokolově si nemám rozhodně nač stěžovat. Je zde super parta v kabině, což je základ každého úspěchu. Rozhodně jsem velmi rád za rozhodnutí jít na hostování zrovna do Sokolova. V počátku všeho jsem byl velmi zvědavý na to, jak celé mé hostování bude vypadat. Nyní cítím pevnou důvěru našich trenérů, což je velmi důležité pro každého hráče. Nic to však zatím neznamená a záleží jen na mně, zdali mi trenéři budou takto důvěřovat i nadále.

V Brně podal tým dobrý výkon, vaše obrana soupeře do velkých příležitostí nepouštěla. Mrzí vás stále porážka proti Zbrojovce?

Ano, mrzí. K zápasu s Brnem jsme směrovali většinu přípravy, hodně jsme se o tomto duelu bavili a myslím si, že jsme na něj byli dobře připraveni. Byla skvělá atmosféra a zápas jsem si užil. Po zápase ovšem převládalo zklamání z výsledku, ale my si z něj musíme vzít jen to pozitivní a jít dál.

Jaký je váš týmový a osobní cíl pro jarní část, která vás čeká v baníkovském dresu?

Jednoznačný cíl je samozřejmě záchrana, máme určité bodové manko, ale jsme odhodláni toto manko dohnat a cíl splnit. Bude to těžké, ale ne nemožné. V tuto chvíli je to i můj osobní cíl, jelikož když budeme šlapat jako tým, pomůže to nám všem i po osobní stránce.

Máte za sebou také reprezentační starty za mládežnické kategorie, na jaké vy vzpomínáte nejraději?

Pár zápasů jsem odehrál v kategorii U16, to byly zápasy tuším proti Srbsku, Rumunsku a Bulharsku. V U18 proti Rusku a Makedonii a naposledy před rokem v U20 proti Itálii a Nizozemsku. Rád vzpomínám na zápas v Itálii, který jsme vyhráli 1:0. Jsem rád, že jsem mohl hrát tyto zápasy, ač jich je poskromnu… (smích)

Stále patříte ve svých jed- nadvaceti letech mezi mladé hráče, jaké jsou vaše fotbalové cíle?

Ano, stále patřím mezi mlaďase, kteří nosí pomůcky na trénink (smích). Mou největší motivací je si zahrát 1. ligu. Jsem hráčem Teplic, takže zahrát si nejvyšší soutěž tam by bylo určitě super. Jdu však postupnými kroky, nyní jsem v Sokolově a chci zde odvádět maximum. Co bude dál, ukáže čas…

Fotbalisté často mají své vzory, máte nějaký i vy?

Od malička byl můj vzor Fernando Torres. Je to trochu paradox, jelikož já jsem stoper a mám za vzor útočníka. El Ňiňo (Torres) je můj oblíbenec stále, i když už svou profesionální kariéru ukončil. Mezi stopery se mi vždy líbil Sergio Ramos. Oblíbený klub žádný nemám.

Máte na závěr nějaký vzkaz pro naše fanoušky?

Ještě jednou vás zdravím! Velmi se s kluky těšíme na vaši podporu v těžkých zápasech a věřím, že vám ji vrátíme dobrými výkony. (fcb)