Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Rudi, nevíš, kde leží ten Falkenau?“ nakloní se starší muž ke svému parťákovi na stadionu v berlínském Mariendorfu. Je podzim 1942 a domácí Blau Weiss Berlín tady před osmi tisíci diváky hrají zápas osmifinále německého poháru.

„Někde v Sudetech,“ zazní odpověď. „Někde u Karlsbadu a Egeru,v bývalým Československu,“ dodává někdo další.

Domácímu týmu, který v té sezoně dokráčel na třetí místo v německé lize, za mistrovské Schalke O4 a vídeňský First, teď vzdoruje obecenstvu neznámý soupeř. Berlíňané právě poznávají rychlého a extrémně tvrdého soupeře, který nemá proti domácím vůbec snadnou úlohu. Jenže hosté jako by na hřišti dokládali tvrdost života v kraji, odkud přijeli, a od začátku si proti favoritovi neberou servítky. První minuty byly charakteristické jejich prudkými útoky a ve čtvrté minutě se ujímají vedení, když si domácí Hoffman sráží po jejich náporu míč do vlastní sítě.

Mnohem lépe technicky vybavení Berlíňané se snaží o zvrat, proti nim však stojí pevná obrana, a co projde, vyřeší výborný brankář hostí. Blau Weiss dokážou otočit stav až ve 41. minutě a do poločasu přidávají třetí gól 3:1. Po přestávce se hosté ale znovu vrhnou do boje s pokusem změnit svůj nepříznivý osud. „Jejich bouřlivé útoky však byly málo užitečné, protože obrana Berlíňanů byla ve vynikající kondici,“ píše tehdejší tisk.

Nebezpečně působí hlavně dvojice Mayer a Stowasser, odváženě se vrhají do protiútoků. „Po krátkém tlaku ze strany Falknova se modrobílým opět podařilo převzít velení na hřišti.“ A krátce před koncem domácí Graf upravil na konečných 4:1. Cesta NSTG Falkenau německým pohárem končí. Pro klub z dnešního Sokolova jde přesto o veliký úspěch.

PŘEDEHRA

Fotbal se hrál v tehdejším Falkenau, česky Falknově, již před první světovou válkou. Nejznámější klub DSK byl založen v roce 1913. Hlavní úspěch přišel potom paradoxně v časech druhé světové války, kdy nesl označení NSTG. Falknovští patřili k nejlepším týmům ze Sudet, na jaře 1942 skončili na druhém místě své skupiny za Teplicemi.

Probíhající válka je ale stále jasněji cítit i tady, na území spadajícím do německé říše. Vzhledem k odvodu hráčů do ozbrojených sil bylo čím dál obtížnější stavět mužstva a pravidlem se stávalo povýšení mladších hráčů do seniorských týmů.

Za těžkých válečných podmínek byla přesto provedena pod koučem Antonem Nossalem pozoruhodná přestavba týmu a po doplnění vojenskými hosty z lazaretu v Karlových Varech se klubu podařilo získat velkou herní sílu. V dresu Falknova se tak objevil vynikající středopolař Swaton a další dva fotbalisté původem z Vídně, Rehak a později dokonce rakouský reprezentant a známý trenér Rudolf Strittich. Od plzeňského letectva byl stažen Boxleitner. Tým se dal dohromady, nalezl správnou souhru a jedenáctka vyrazila do boje v německém poháru a tam způsobila pořádný rozruch.

V předkole vyškolili Falknováci německý tým letectva z Plzně 10:1. V prvním kole vyřadili překvapivě saského mistra SC Planitz 3:1. A čekalo další kolo a to do dnešního Sokolova poslalo německého vicemistra, tým First Vienna, který v červenci prohrál ve finále ligy na Olympijském stadionu v Berlíně před 90 tisíci diváky 2:0 se Schalke.

Teď je ale srpen 1942. Již vyřazení Planitzu rozpoutalo ve Falknově vlnu emocí, rozšířeny byly fanouškovské řady, mužstvo obdrželo nové dresy, černobílou kombinaci vystřídaly bílé trenýrky a vínové dresy. V tehdy pouze dvanáctitisícovém hnědouhelném městečku se nasoukalo do ochozů 5000 fanoušků.

A ti viděli parádní představení. „V něm byl na jedné straně tým s velkým jménem a na druhé mladý agresivní tým,“ píše tisk.

V prvním poločase branka nepadla, ale domácí Swaton napálil míč do břevna. Po poločase za nadšeného aplausu diváků dostali domácí hosty znovu pod tlak a čtyřmi góly po zdařilých kombinacích mezi 55. a 62. minutou je poslali z poháru ven.

Senzace, která skončila až osmifinálovým zápasem v Berlíně.