Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Třiatřicetiletý brankář Unionu Cheb Michal Kýček už zimní přípravu s chebským mužstvem neabsolvuje. Dostal nabídku z druholigového Baníku Sokolov působit jako druhý asistent hlavního kouče Martina Haška a zároveň jako trenér brankářů. Tu bývalý prvoligový gólman přijal a po dohodě obou klubů se připravuje na jaro v novém působišti.

V Chebu jste měl ještě smlouvu, z jakého důvodu jste nakonec odešel do Sokolova?

V Unionu jsem působil tři roky. Byl jsem tu spokojený. Bydlel jsem naproti hřišti, navíc jsem trénoval i děti. Myslel jsem si, že fotbalovou kariéru v Chebu dohraju a budu dál pokračovat třeba jako trenér. Dostal jsem však nabídku od Sokolova. Chvíli jsem vše zvažoval, ale nakonec jsem se rozhodl, že ji přijmu.

Co nakonec rozhodlo, že jste Baníku kývl?

Těch důvodů bylo víc. O fotbalu v Chebu jsem měl trochu jinou představu. Myslím si, že se to dá dělat na jiné úrovni. To mě docela zklamalo. Navíc klub vůči mě nedodržoval jisté závazky. Proto jsem se rozhodl udělat tento rázný krok. Uvidíme v budoucnu, zda to bylo správné nebo ne. Teď jsem přesvědčený, že ten krok byl správný.

V Sokolově budete zřejmě vytíženější než v Unionu?

Budu tam působit jednak jako druhý asistent druholigového áčka, pak jako trenér brankářů A mužstva a navíc i trenér brankářů u sokolovské mládeže.

Prošel jste už řadou kvalitních oddílů. Na jaké úrovni se dělá fotbal v Sokolově, ve Vašemnovém působišti?

Je to to profesionální klub. O hráče a o trenéry je postaráno ve všech směrech, nic není problém. Každý hráč se může soustředit jen na fotbal a to je to nejdůležitější. Tréninkové podmínky jsou rovněž vynikající.

Nastartoval jste trenérskou kariéru. Znamená to, že jste s chytáním už skončil?

Ještě před měsícem jsem chytal, nyní se moje role zcela otočila. Je to pro mě nové, zatím si na to zvykám, ale myslím si, že s tím problém mít nebudu. O tom, zda budu ještě chytat, zatím neuvažuji. Nyní se rozkoukávám, času moc nebude, tak uvidíme později.

S jakými pocity opouštíte Union?

Na Cheb budu vzpomínat jen v dobrém. Narodil jsem se tu, začal jsem tu i s fotbalem. Od malička jsem si prošel všemi mládežnické kluby, stihl jsem si zahrát tehdy i první ligu. Je tam skvělá parta a bezvadní kluci. Po tom se mi bude stýskat.

Odešel jste ještě před vypršením smlouvy. Byly velké dohady mezi kluby?

To byl asi největší problém v mém odchodu do Sokolova. Smlouvu jsem měl podepsanou do roku 2009. Musel jsem se dohodnout s panem Němcem, dohodnout se musely i kluby. Jsem rád, že se nakonec všechno vyřešilo, za což mohu poděkovat vedení Baníku Sokolov, který byl v nelehké situaci a musel za mě do Chebu poslat ještě dva hráče.

V Sokolově se hraje druhá liga. Jaké má Baník ambice a plány?

V Sokolově se vyměnili trenéři a asistenti, pozměnilo se i vedení klubu. Cílem je klub první půlrok stabilizovat, posunout se do první poloviny tabulky a hrát pohledný fotbal, který by přilákal hodně diváků. V dalších sezonách budou chtít Sokolovští určitě zamířit do nejvyšší soutěže.

Jaké máte trenérské vzdělání?

Mám druhou nejvyšší licenci UEFA. Do budoucna bych si chtěl udělat i profi licenci.

Takže uvažujete o tom, že bys chtěl u fotbalu zůstat?

Určitě. Vždycky to byl můj sen – hrát fotbal co nejdéle na té nejlepší úrovni. A když s ním skončím, chtěl bych se posunout na post trenéra a zůstat u fotbalu co nejdéle.