První fotbalové krůčky dělal sice fotbalista Lukáš Provod, momentálně hráč pražské Slavie, na plzeňském Petříně, kam ho přivedli rodiče v pěti letech, ale většinu žákovského věku prožil v klubu 1. FC Plzeň (dnešní SK Smíchov, předtím také ČSAD Plzeň).

„Můj původní tým se ani ne po roce rozpadl, protože nás bylo málo. Ale pak se mamina dala do řeči někde na turnaji s trenérem Čestmírem Měsíčkem a přešel jsem na Smíchov, kde jsem byl až do svých dvanácti let,“ vzpomíná Lukáš Provod na svoje fotbalové začátky.

„Měli jsme dobrý tým, většinou jsme vyhrávali, byli jsme schopní potrápit i Viktorku,“ doplňuje dnes 24letý záložník.

Zřejmě i proto si vytáhlého mladíka vyhlédla plzeňská Viktoria, ale s přestupem do klubu ze Štruncových sadů to nebylo tak jednoduché. Zájem o Provoda měli už dřív, jenže rodiče nechtěli přistoupit na podmínku, že Lukáš přejde i do sportovních tříd na 33. základní škole.

„Ale prosadili jsme si svoje a já dál chodil na 25. základní školu na Slovanech, na Viktorku jsem jezdil jen na tréninky,“ popisuje Lukáš Provod.

Za svůj mateřský klub považuje celkem logicky 1. FC Plzeň, kde se v letech 1996 až 1999 hrála i třetí liga. A proháněli se tam i takoví borci jako Jan Velkoborský nebo bratři Petr a Martin Smíškové.

Reprezentanti ze západu ČechReprezentanti ze západu ČechZdroj: Deník/ Redakce

Právě v roce postupu do České fotbalové ligy se Lukáš Provod narodil. A později se tady na fotbalovém trávníku proháněl i on. To už muži nehráli žádnou významnou roli, ale mládež na Smíchově pokračovala.

„Fungovalo to tam perfektně, jezdili jsme na soustředění, na halové turnaje. Bylo to skvělé, většina kluků z jedné školy, kam jsem chodil i já, a na hřiště jsem to měl kousek pěšky,“ vzpomíná Lukáš Provod na svoje začátky rád, i když tam zažil také tréninky na nepopulárním škvárovém hřišti za jednou z branek na hlavní travnaté ploše.

„Bylo to jen pár tréninků, ale zažil jsem to. Vím, co je mít odřená kolena a být celý černý od škváry,“ usmívá se. „Ale chodili jsme tam jen minimálně. Pro děti potom udělali takový malý plácek vedle nebo jsme dojížděli někam na umělku,“ doplňuje Provod.

Z tehdejších malých žáčků to dotáhl nejdál, ostatní hrají maximálně divizi, zatímco on obléká dres Slavie i reprezentace.

„Dodnes jsem s některými z nich v kontaktu,“ potvrzuje, že parta byla na Smíchově skvělá.

Slávista Lukáš Provod v zápase Evropské ligy proti Hapoelu Beer Ševa.
Začal v Plzni, září ve Slavii. Provod: Říkají o mně, že jsem intelektuál

Potkal tam i prvního osudového kouče Čestmíra Měsíčka. „Dělal pro nás první poslední. Vozil nás po turnajích, na soustředění. I kvůli němu nás fotbal bavil. Byl to skvělý člověk,“ jmenuje Lukáš Provod svého trenéra.

„Bohužel minulý rok zemřel, čest jeho památce. V mých začátcích mě ovlivnil nejvíc,“ nezapomíná 24letý fotbalista.

Nejzářivější okamžiky Provodovy kariéry tak už sleduje trenér Měsíček z fotbalového nebe.

Zbytek mládeže strávil už v plzeňské Viktorii, došel až do juniorského týmu. Teprve pak následovala hostování v Sokolově, Českých Budějovicích a přestup do pražské Slavie.

„Mládežnickým trenérům z Viktorky jsem moc vděčný za to, jaký základ mi tam dali, těžím z toho dodnes,“ přiznává Lukáš Provod, jehož hvězda se ale naplno rozzářila až v sešívaném dresu.

Pochází ze sportovní rodiny, takže se dala jeho kariéra trochu předpovídat. Ale spíš by to ukazovalo na jiný sport.

Maminka hrála volejbal, otec zase běhal na lyžích a později závodil na koloběžce.

Tým Rudé hvězdy Cheb, který vybojoval v sezoně  1978/1979 postup do nejvyšší československé soutěže.
To bylo, když se v Chebu hrála první fotbalová liga

Ale u Lukáše vyhrál fotbal.

„Ani nevím proč, doma nad tím občas přemýšlíme,“ usmívá se.

K žádnému závěru ale nedošli.

„Asi proto, že jsem ho měl nejradši. Ale dělal jsem i ostatní sporty, rodiče nás k tomu s bráchou vedli. A jsem jim za tu průpravu vděčný, umím se postavit ke každému sportu. Odmalička jsem jezdil na běžkách, když se v zimě nehrál fotbal, byli jsme na horách,“ vypráví Lukáš Provod.

„Hrál jsem i volejbal, hokej, vyzkoušel jsem různé sporty. Ale fotbal mě vždycky bavil nejvíc,“ vyzná se.

Na běžkách Lukáš Provod dokonce i závodil a nevedl si vůbec špatně. „Byl jsem členem vítězné štafety na Olympiádě dětí a mládeže, asi ve dvanácti letech jsem byl pátý na mistrovství republiky,“ pochlubí se.

„I to lyžování mě bavilo. Teprve po příchodu do Viktorky jsem postupem času zvolil jenom fotbal, protože obojí už stíhat nešlo, času bylo méně,“ popisuje Lukáš Provod, který nakonec zatáhl fotbal do rodiny.

Za divizní SK Petřín ho v Plzni hraje i jeho bratr Michal.

„On je o tři a půl roku mladší, takže k nějakému soupeření zatím moc nedošlo. Spíš jsem rád, že jsem ho nějak nasměroval k fotbalu. I když si z něho doma děláme občas srandu, že je spíš silový typ a tak že se měl věnovat běžkám nebo atletice. Ale i jeho baví nejvíc fotbal,“ doplňuje Provod s tím, že právě rodiče mu pomohli nasměrovat fotbalovou kariéru.

„Mají na ní obrovský podíl, s bráchou nás všemožně podporovali. Jezdili na všechny zápasy, i když se hrálo na Moravě,“ říká. A do budoucna mají u Provodů jedno společné přání.

„Říkali jsme si s našima, že by bylo pěkné, kdybychom se s bráchou na sklonku kariéry sešli v jednom týmu,“ dodá na závěr Lukáš Provod.

Kdo ví, třeba budou mít na Smíchově zase známou bratrskou dvojici…