Před několika dny se Stanislav Purkart vrátil z Egypta, kde si užíval zasloužené dovolené. I s odstupem času se mu ale sezona nehodnotila nejlépe. „Celou sezonu bych hodnotil stejně před dovolenou jako i po ní. Kdybych to měl přirovnat, tak tento rok byl z naší strany jako noc a den. Na podzim jsme odehráli nadprůměrný půlrok. Dařilo se nám, dělali jsme vynikající výsledky a hráli jsme velice dobře doma i venku,“ začal se Stanislav Purkart ohlížet za sezonou.

Po podzimní části nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo být jaro tak nepovedené. „Je to pravda. Nic tomu nenasvědčovalo. I v zimní přípravě jsme s ligovými týmy sehráli velice kvalitní utkání. Samozřejmě se nám dařilo i proti týmům z čela druhé ligy, se kterými jsme se také střetli,“ pokračoval Stanislav Purkart ve svém hodnocení.

Následoval start II. ligy a hned v prvním jarním kole přišlo klopýtnutí, a to na půdě Vítkovic. „Přišel úvod smolné sezony. Prohráli jsme ve Vítkovicích a následně jsme měli odložené utkání. Bohužel potom se nám vše začalo doslova bortit. Jarní část sezony tak samozřejmě musíme hodnotit jako neúspěšnou. Když se podívám na sezonu celkově, tak úspěšná nebyla. Chtěli jsme skončit do šestého místa a dopadli jsme až na desáté místo,“ přiznal Stanislav Purkart.

Lze říci, že za nepovedenou sezonou stojí špatný vstup do jarní části? Trenér Purkart našel více příčin, proč se Baníku nevedlo. „Samozřejmě to byl špatný vstup. Ve Vítkovicích jsme prohrávali, a ještě se nám zranil kapitán Tomáš Pilař, který pro nás byl klíčovým hráčem. Následně nám sezonu poznamenala další série několika zraněných hráčů. V několika zápasech jsme museli střídat už v prvním poločase, protože někdo už prostě nemohl hrát dál. Základní jedenáctka tak nedohrála kolikrát už první půli,“ pokračoval Purkart ve vysvětlování příčin nepovedeného jara.

Jak běžel čas, tak se hráči začali pomalu do týmu vracet, ale už to nebylo ono. „Kluci, kteří se uzdravili, se nejdříve museli dostat zpět do formy a to nějaký ten čas trvá. I to byla jedna z příčin. Další pak byla podle našich analýz obranná fáze hry. V té se nám na podzim velice dařilo. Statistika hovoří za vše. Na podzim jsme uhráli osm nul. Na jaře pouze jedinou. Ve středu obrany jsme měli veliké problémy a bylo celkem jedno, kdo na těchto postech nastoupil,“ přiznal sokolovský trenér.

Problémy nebyly jenom v obraně. I útočníci nehráli to, co měli. „To je bohužel pravda. Nedávali jsme tolik gólů, kolik bychom potřebovali. Na každou jednu vstřelenou branku jsme spálili moře šancí. Následně jsme dělali individuální chyby a soupeř dokázal zápasy vyrovnávat anebo otáčet. To jsou ty hlavní příčiny toho, že se nám sezona nepovedla,“ objasnil Stanislav Purkart všechny důvody neúspěchu.

V minulých sezonách patřil útok Sokolova mezi ty nejlepší v soutěži. Vytáhlý útočník Martin Jirouš byl postrachem všech obránců. „I když se to nezdá, tak Martin nám moc a moc chybí. V této sezoně se mu sice tolik nedařilo. Tolikrát se do hry nedostal, ale pro nás to byl klíčový hráč. Z jeho hry těžilo celé mužstvo. Dokázal udržet spousty míčů a následně je rozehrát tak, že záložníci, ale i další útočníci se dostávali do nebezpečných situací. Dokázal na sebe navázat dva hráče soupeře. Samozřejmě že dával velice důležité branky. Po pravdě, velice nám chybí. Ani jsme si možná tolik nemysleli, že tomu tak bude,“ přiznal Stanislav Purkart.

Dá se na jarní části najít něco pozitivního? Moc toho nebylo, ale trenér přece jen něco našel. „Mně se zdálo, že záloha hrála lépe než na podzim. David Vaněček, Míra Podrazký nebo Tomáš Pilař, který se potom uzdravil, hráli velice dobře. Ať s nimi nastoupil Pavel Javorský nebo David Čada, všichni hráli velice dobře. Ale jejich práce přišla vniveč, protože jsme nedávali góly a dělali hrubé chyby směrem dozadu,“ přece jen pochválil Stanislav Purkart několik hráčů svého týmu za jarní část sezony.

Jak už bylo jednou avizováno, v prvním mužstvu Baníku Sokolov dojde a už došlo k několika změnám. „Chtěli jsme kádr oživit. Někteří hráči, i když nenastupovali, tak byli spokojení, a to jsme nechtěli. Chtěli jsme mužstvo polít takovou nějakou sprchou. Z těch zkušenějších odešli Martin Čupr nebo Michal Habai. Ti mladší se vrací z hostování do svých mateřských klubů, například Janáček do Karlových Varů nebo Komberec do Hazlova. Další změnou bude, že kádr zúžíme z dvaceti hráčů na osmnáct. Chtěli bychom všechny více využívat, aby byli více v zápřahu,“ přiblížil Purkart složení týmu.

V jarní části se pod Stanislavem Purkartem několikrát kymácela židle. „To je pravda. Stabilní židle, na které jsem seděl, moc nebyla. Po sezoně jsme si s vedením klubu sedli a velice dlouho jsme jednali. Pro mě to samozřejmě bylo dost náročné. Nicméně nakonec jsme se dohodli a budu v Sokolově pokračovat,“ řekl lodivod sokolovského Baníku.

Velice nepříjemná zpráva pro kouče Purkarta je i ta, že béčko opustilo divizi. „Nás to velice mrzí. Je to pro nás určitá komplikace, ale už se nám to stalo jednou. Bohužel nemáme tak silnou a kvalitní mládež, která by produkovala hráče, kteří by byli schopni divizi udržet. Nedá se nic dělat. Zase juniorku omladíme. Teď by to mohlo být lepší, protože dorost postoupil z divize do české ligy. Věřím, že se to klukům podaří zpátky vykopat a následně ji i na delší dobu udržet,“ přeje se nejenom kouč Purkart, ale celé fotbalové dění v Sokolově.