Tomáši, po čtyřech zápasech jste konečně vydolovali výhru, takže vládne zřejmě spokojenost…
Spokojenost je určitě s tím, že jsme s kvalitním soupeřem dokázali zápas otočit a vyhrát. Ve vlastní hře ale máme neuvěřitelné rezervy.
Můžete přiblížit zápas z vašeho pohledu?
To jste viděl sám. Soupeř začne bránit a my začneme nesmyslně nakopávat balony. To je pro mě nepochopitelné. Nehrajeme a lidi začnou pochopitelně řvát, ať začneme hrát fotbal.
V čem je hlavní problém?
Měli bychom být vedení k tomu, aby to obránce rozehrával po zemi. To je potom dobrý fotbal pro lidi, ne tady to, co tady předvádíme.
Můžeme se podívat na samotný průběh zápasu?
Dostali jsme branku ze standardní situace a začali se trápit. Naštěstí nám to otevřeli a podařilo se nám vyrovnat. Od té chvíle to bylo již dobré, tlačili jsme se za výhrou. Ale jinak je to takový druholigový fotbal, nákop, nákop…
Může vám pomoct výhra nad Žižkovem i po této stránce?
Já doufám, že nám to pomůže hlavně k tomu, abychom se našli, abychom věděli, co vůbec chceme na tom hřišti hrát, i když se nám hra třeba do desáté minuty nedaří, tak bychom to neměli nesmyslně měnit.