První si splnil v dresu ostrovského FK, se kterým dvakrát prorazil brány divize, druhý pak v rámci premiérového zahraničního angažmá v trikotu německého VFC Plauen, kde patří s číslem šestnáct na zádech k oporám týmu.

Vraťme se zpět v čase, svoji kariéru jste nadlouho spojil s ostrovským FK, se kterým jste dosáhl na dva postupy do divizní soutěže, jak na tyto úspěchy s odstupem času vzpomínáte?

Na Ostrov budu vždy vzpomínat jenom v tom nejlepším. Prakticky s fotbalem jsem tam začal a zažil tam nejlepší časy svojí kariéry, když jsme dvakrát postoupili do divize. Obzvlášť ten první postup byl skvělý, byl to pro celý Ostrov velký úspěch, když jsme se tam dostali po dlouhých dvaačtyřiceti letech.

Na druhou stranu však přišly na pořad i dva sestupy, když jste se prakticky v divizní soutěži moc neohřáli, co tomu tedy chybělo?

Je pravda, že jsme to nezvládli ani jednou udržet, což mě mrzí. Chyběla tomu zkušenost s divizní soutěží a také kvalita a šíře kádru, ale letos jsou na tom kluci lépe a věřím, že se v klidu zachrání.

Do historie českého fotbalu jste se navíc zapsal tučným písmem v roce 2018, kdy jste se stal se 44 vstřelenými góly nejlepším střelcem republikových soutěží, jak si tohoto počinu vážíte?

Určitě si toho vážím moc. I když to nemá žádnou hodnotu, tak výhra v celostátní soutěži mě potěšila.

Před novým ročníkem jste změnil zaměstnavatele, když jste zamířil ke svému prvnímu zahraničnímu angažmá do VFC Plauen. Kdy jste se dozvěděl o zájmu klubu a jak se váš přestup nakonec odehrál?

Už v průběhu jarní části sezóny se mi ozvali z Německa, že by měli zájem si mě vyzkoušet, jestli o to stojím. Už v té době jsem věděl, že po sezoně, ať už dopadne jakkoliv, bude čas na změnu, a tak jsem na zkoušku kývl. Vyzkoušeli si mě v herním tréninku a následně v přípravném zápase, ve kterém jsem naštěstí obstál (smích), a dostal jsem návrh smlouvy na dva roky.

Před vámi stála určitě velká výzva, ale na druhou stranu, nebál jste se názoru, že nižší soutěže v Německu nemají potřebnou kvalitu a hráči do nich chodí, pouze aby obohatili svůj finanční rozpočet?

Výzva to byla obrovská, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu, jen jsem z doslechu a z videí věděl, že jde o celkem kvalitní soutěž, a právě proto jsem tu výzvu přijal. Samozřejmě jsem věděl, že do Německa chodí kluci do nižších soutěží hlavně za penězi, ale touhle cestou jsem jít nechtěl. Možnost několikrát byla jít do nižší soutěže za dobrý peníze, ale proto jsem tomu neobětoval celý život, abych v jednadvaceti šel za pár korun do německé A třídy. Na druhou stranu starší hráče samozřejmě chápu, ale v jedenadvaceti letech je to nesmysl.

Můžete tedy přiblížit, jakou soutěž hrajete, jak by tomu bylo v Česku a jaké má klub zázemí?

Hraji pátou německou ligu (pozn. red. Oberliga). Je těžké to srovnávat s českými soutěžemi, ale rozhodně je kvalitnější než u nás divize. Zázemí má klub skvělé, většina věcí pro mě byla úplně nová a zvykl jsem si na to strašně rychle. Pro kluky z týmu jsou věci jako sauna, vířivka nebo týmové obědy samozřejmost, pro mě je to nadstandard.

Máte za sebou podzimní část, jak jste s ní spokojeni a jak jste si v ní vedl vy?

Podzim vyšel nad očekávání dobře, v minulé sezóně skončil VFC Plauen ve spodní části tabulky a tým do nové sezony prošel velkou proměnou, tak byl cíl se hlavně udržet. Ale ukázalo, se že si to sedlo, a teď jsou cíle úplně jiné. Pro mě to byl velký skok. Náročná letní příprava, tréninky prakticky každý den i v průběhu sezony, na to jsem nebyl vůbec zvyklý, ale musel jsem se přizpůsobit. Po třech zápasech jsem se dostal do základní sestavy a odehrál zbytek podzimu na levém křídle. Dal jsem čtyři góly, což mohlo být samozřejmě lepší, ale jsem šťastný i za to málo. Pro mě bylo důležitý probojovat se do základu a stabilně hrát, teď když jsem si už zvykl, tak budu chtít víc.

V Německu kvůli nákaze koronavirem přerušili soutěže, co to pro vás osobně znamená?

Jsme v situaci, kdy i fotbal musí jít bohužel stranou. Pro mě osobně to znamená individuální přípravu, kdekoliv je to jen zatím možné.

Příprava je tedy individuální, můžete prozradit, jak vypadá váš tréninkový den a na co se zaměřujete?

Já jsem v současné době po zranění kotníku, tak stále pravidelně navštěvuji fyzioterapii, ale jinak se snažím denně dělat zpevňovací cviky, jízdu na kole nebo běhat na páse.

Situace však nevypadá příliš dobře, když se nejspíše všechny soutěže zruší, jste na to připraven?

Tak o mě ani tak nejde, já tuhle situaci nějak přečkám, ale horší dopad to může mít pro kluby, když se nehraje, nejsou sponzoři, když nejsou sponzoři, nejsou peníze, tak snad se to brzo vrátí do normálu a vše pojede, jak má.

Sice je to předběžné vzhledem k nepříznivé situaci, ale jaké cíle máte do budoucna?

Cíl do budoucna je vždy stejný, dostat se o krok dál k tomu, proč to celý život dělám, ale v každém případě mám smlouvu ještě na rok a půl a můj cíl je hrát, tak aby klub měl zájem o to, se mnou tu smlouvu prodloužit.