Zdroj: Wikimedia Commons, anonymní ruský malíř, volné dílo
Smrt Alexandra II 13, března 1881. Osudným se mu stal útok polského studenta Ignacyho Hryniewieckiho, čekajícího v záloze, kdyby první pokus o atentát selhal
Zdroj: Wikimedia Commons, Gustav Broling, volné dílo
Oficiální portrét ruského cara Alexandra II. ze 60. let 19. století
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Polský student Ignacy Hryniewiecki. Atentátník, jemuž se nakonec podařilo Alexandra II. zabít
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Poprava Nikolaje Kibalčiče, ruského inženýra, který za pomoci nitroglycerinu a nitrocelulózy zhotovil bomby, použité při atentátu
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo
Ruský car Alexandr II. v rodinném kruhu
Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo
Zavražděný ruský car Alexandr II. na posmrtném loži, obraz Konstantina Makovského
Zdroj: Wikimedia Commons, Konstantin Makovsky, volné dílo
Slavnostní průvod k chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Moskvě během korunovace Alexandra II.
Zdroj: Wikimedia Commons, Mihály Zichy - Alexander II. Coronation Book of 1856, volné dílo
Korunovace Alexandra II. v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice v Moskvě, obraz Mihályho Zichyho
Zdroj: Wikimedia Commons, Mihály Zichy, volné dílo