Je po skončení posledního utkání druholigového Baníku Sokolov v této sezoně na domácím ledě. Je to rovněž poslední utkání dlouholetého kapitána mužstva Ladislava Veverky, který se rozhodl po této sezoně ukončit svou hokejovou kariéru. Hráči obou týmů zmizeli v útrobách stadionu. Na cestě ze zimního stadionu je po nevydařeném utkání i většina diváků. Fan club Baníku však stále zůstává na svých místech a vytrvale skanduje jméno sokolovského kapitána. Ten už před utkáním sklidil poděkování za svoje dlouholeté účinkování v černo–žlutém dresu z rukou zástupců klubu. Teď vyslyšel skandování fan clubu a vrací se na led. S helmou napíchnutou na hokejce objíždí čestné kolečko a rukou zdraví hrstku diváků v ochozech, kteří vyčkali na svých místech. Ti odměňují kapitána uznalým potleskem. Mohutný potlesk se ozývá i z chodby u východu… Jeden z diváků vylézá na plexisklo a děkuje kapitánovi za jeho dlouholeté služby… Láďa Veverka odchází…
Poslední zápas v dresu Baníku mezi sokolovskými mantinely, jaké to bylo?
Mám z toho smíšené pocity, protože se prohrálo. Na jednu stranu to bylo příjemné. První zápas za áčko jsem odehrál už v sedmnácti letech. Odehrál jsem osmnáct sezón, stejně jako je vlastně moje číslo na dresu, i když to nemá žádnou souvislost. Je mi ale líto toho, že jsme prohráli, a toho, že se hala zavírá.
Hrály nějakou roli v rozhodování o konci kariéry právě okolnosti ohledně rekonstrukce zimního stadionu?
V žádném případě nekončím kvůli tomu. Rozhodl jsem se z 85 % kvůli práci. Zbytek jsou všechno plusy a minusy, které by to stejně neovlivnily. Mně osobně by ježdění do Varů nevadilo. Někteří kluci dojíždí naopak z Varů už 10 let, tak proč bychom my nemohli vydržet dojíždět jeden rok?
Chtěl bys vzkázat něco sokolovským divákům?
Určitě poděkovat za to, že po skončení zápasu počkali. Bylo to pro mě hrozně moc dojemné. Na Baníku jsem začínal v šesti letech, bude to tedy 29 let, které jsem zde strávil. Těšilo mě to.