O činnosti klubu jsme hovořili s vedoucím mužstva Janem Krásou. Ten si v roce 2004 po své 25leté fotbalové kariéře, ukončené kvůli zranění achilovek, přičichl poprvé k hokeji. Při něm, jak sám říká, achilovky paradoxně nebolí. Hokej si zamiloval. Když viděl chuť kluků hrát soutěž, rozhodl se oslovit starostu města Březová Miroslava Boudu.

Můžete nastínit začátky současného klubu HC Březová?
Klub, nebo spíše parta lidí se rozvíjela od roku 2002, kdy se chodilo jednou týdně na led. Postupem se kolektiv stále rozšiřoval a chodil pravidelně, to vedlo k založení hokejového klubu. Posléze, kdy město Březová přislíbilo pomoc v činnosti, přihlásili jsme se v sezóně 2007/2008 do Kynšperského poháru. Tam jsme předvedli solidní výkony, vyhráli jsme základní část s jednou porážkou, v play off jsme nezvládli finále a skončili na druhém místě. Po dobrých výsledcích a zjištění, že některé týmy s námi nerady hrály, neboť jsme byli lepším týmem, a za druhé chuť kluků hrát soutěž mne vedly k rozhodnutí přihlásit tým do registrované soutěže KP 2 mužů Karlovarského kraje.

Jak jste spokojeni s premiérovou sezónou v krajské soutěži?
Se svým vystoupením jsme spokojeni. Umístili jsme se v základní části na 8. místě zaručujícím účast v play off , což je na nováčka soutěže velice pěkné a motivující do dalšího ročníku. V základní části jsme odehráli pěkné zápasy i s mužstvy z horních pater tabulky, zejména s HC Stadion Cheb a s mužstvem Farmáři Trstenice na domácím ledě. Soutěž jsem hodnotil se starostou města Březová Miroslavem Boudou, který byl také spokojen s naší hrou. V uvozovkách mu nejde o to, za každou cenu vyhrát, ale má radost, když kluci makají. Nepřišli jsme do soutěže každého porazit, ale mít radost ze hry a ukázalo se, že když je kvalitní kolektiv, jsou i výsledky. Soutěž je dobře organizovaná, týmy jsou kvalitní a hráči vyzrálí, vědí, jak se pohybovat, což nám dělalo někdy problémy. V týmu jsou hráči, kteří nikdy hokej nehráli, ale svou vůlí a odhodláním se do hokeje postupně dostávají. Nelze nikoho vinit za chyby, ba naopak všem děkuji za chuť do hokeje, jakou mají, a věřím, že jí budou mít stále.

Jaké hráče máte k dispozici?
V týmu jsou hráči, kteří mají velké zkušenosti. Zejména obránci Milan Pech s Josefem Rampou, kteří hráli I. ligu za Baník Sokolov. Dále je to Jirka Krytinář, který hrál hokej do dorosteneckého věku společně v útoku s Petrem Polesným a Ladislavem Veverkou. Také máme šikovné hráče, a to Lukáše Válku, Jakuba Nováčka a Marka Váňu, kteří hokej hráli od svých dětských let. To jsou tahouni mužstva, na kterých stavíme.

Jak často trénujete, čemu se na tréninku věnujete?
Trénujeme pravidelně každé pondělí, trénovali bychom častěji, ale hokej je závislý na penězích. I za to pondělí jsme rádi. Na trénink chodí vždy minimálně 15 hráčů. Délka tréninku je 90 minut, kdy 50 minut je herní a bruslařský trénink, poté hra samotná. Musím pochválit brankáře, že dělají vše pro to, aby byli na každém tréninku.

Kde berete finanční prostředky pro chod klubu?
Především jsme našli pochopení u starosty Miroslava Boudy, který mne podpořil, za což mu velice děkuji, neboť bez pomoci města Březová bychom činnost klubu nezvládli. Dále musím moc poděkovat Janu Jiříčkovi a Pavlu Kolářovi, kteří mi s činností klubu pomáhají. Dále pomáhají podnikatelé, které jsme oslovili. Mezi ty patří zejména T-Mobile Sokolov pana Nového, Plynotherm group, s.r.o., pana Peschela, HSF, s.r.o., pí Ing. Metzové , Krušnohorská uhelná pí Ing. Schiebertové a mnoho dalších lidí, kteří nám pomáhají. Hospodaříme s desítkami tisíc korun, na správné hospodaření dohlíží účetní Michaela Kolářová, které tímto moc děkuji za super spolupráci.

V play off jste vypadli v prvním kole s vítězem základní části Stadionem Cheb.
Tyto zápasy byly velkou zkušeností. Bylo vidět, že Chebští jsou hokejoví, zkušení, hrají pěkný a férový hokej. Zápas se odehrál bez zranění a bez zákeřností, což je v této soutěži prioritou. V prvním zápase kluci dlouho drželi krok, kdy po polovině zápasu vedl Cheb jen 3:2, ale během krátké chvíle rozhodly chyby, které soupeř potrestal. Druhý zápas byl z naší strany odevzdaný, s myšlenkou utkání dohrát bez zranění. Ale jak říkám, bereme to jako velkou zkušenost a výzvu do další sezóny.

Co považujete za přednost mužstva?
V povedených zápasech to byl určitě kolektiv. Dařilo se nám, když jsme táhli za jeden provaz, dobře se střídalo, komunikovalo. Na hráčích potom bylo znát, že mají velkou chuť do hry.

Kde byl naopak největší problém?
Některé zápasy jsme nezvládli zejména nedisciplinovaností, byli jsme zbytečně vylučováni. Někdy zase někteří hráči chtěli sami strhnout zápas, což nelze. Ale to je sport, není pokaždé posvícení. Musíme se zlepšit v rozestavení hráčů jak v obranném pásmu, tak v přechodu do útoku. Hráči se nechají strhnout hrou a zapomenou plnit defenzivní úkoly. V mužstvu máme dva bývalé prvoligové hráče s velkými zkušenostmi, kteří mají navíc zájem je předat ostatním. To považuji za velkou sílu mužstva.

Jak bude vypadat příští sezona? Sokolovský zimní stadion bude uzavřen…
Rozpočet na nadcházející sezónu máme zajištěný. Zápasy budeme hrát v Chebu, na hřištích soupeřů a věřím, že některé zápasy v sezóně 2009/2010 stihneme ještě odehrát na domácím zimním stadionu v Sokolově, kdy se má v měsíci lednu 2010 stadion opět otevřít. Parta hráčů zůstane stejná, víc si již nemůžeme přát.