Sokolovský hokej stále těží ze své historie. V minulé sezoně přispěchal hornickému klubu při nedostatku hráčů vypomáhat Radek Duda, v sobotu oblékl dres Baníku po téměř dvaceti letech další z „hvězdných" odchovanců David Hruška. V první třetině se na ledě vedle Petra Kukly a Pavla Kuběny ještě rozkoukával, postupně o sobě dával stále více vědět. V obraně Jablonce to při pobytu prvního sokolovského útoku začínalo stále více hořet. Nakonec si David Hruška připsal čtyři gólové asistence, i když ještě není po herní pauze v optimálním rozpoložení.

Davide, jak jste viděl zápas s Jabloncem?

Z mého pohledu těžké utkání. Neznám ostatní soupeře ve druhé lize, ale Jablonec mě překvapil, je to hodně bruslivý mančaft, měli jsme s ním velké problémy. Kvalitní tým, podle toho vypadalo i skóre, padlo hodně gólů.

Na ledě jste se rozjížděl pomalu…

Je to pravda. Dva měsíce jsem nehrál zápas. Jen trénovat není optimální. Jsem rád za každé utkání, není to pro mě teď nic jednoduchého. První třetina nebyla z mojí strany dobrá, potom se to už zlepšilo, ale pořád to není ono. Potřebuji co nejvíce hrát, pak uvidíme.

Jak jste se ocitl zpátky v Sokolově?

Jsem teď bez smlouvy. Trénoval jsem v Praze, tak jsme se tady domluvili, že bych mohl nějaké zápasy za Baník odehrát.

V minulém týdnu jste byl také v německém Regensburgu…

Uvidíme, jak se tam domluvíme, zatím budu hrát určitě tady.

Jaké to je, vrátit se po dvaceti letech do sokolovské kabiny, nebo vůbec se vracet do Sokolova?

Vracím se sem vždycky rád. Některé kluky znám. Když se naskytla možnost tady zase hrát, tak jsem neváhal a určitě jsem chtěl klukům pomoct. Bohužel s Jabloncem nám to úplně nevyšlo, ale to je prostě hokej.

Sokolovští příznivci vás zřejmě také znovu rádi viděli…

Tady byli vždycky výborní fanoušci, vždycky tady na hokej chodili. I když jsem tady nebyl, tak jsem na dálku zápasy Baníku sledoval.

Utkání s Jabloncem jste měli ve své moci, vedli jste 5:3, potom 6:5…

Měli jsme hru ustálit a sehrát to chytřeji. Byl to trošku hurá hokej bez systému.

Půl minuty před koncem jste za stavu 6:5 dojížděl v útočném pásmu kotouč, před vámi jen prázdná branka, zezadu vás ale zatáhl obránce soupeře…

Byl to na mě jednoznačný faul. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to je jasný technický gól.

Sedm vteřin před vypršením prodloužení jste ještě šel sám na brankáře Jablonce…

Na špatném ledě mi to skočilo. Nechci se ale vymlouvat, tohle bych měl dávat.