Gríger se vrátil na místo činu a je připravený na roli lídra

„Devadesát procent hráčů z kabiny znám, nemusím se nijak sžívat s týmem,“ dodal lámanou česko-slovenštinou 27letý rodák z Popradu, který má starty za reprezentaci SR.

Berete tohle jako výhodu?

Určitě. Je to jiné, než když přijdete do nového prostředí a téměř nikoho tam neznáte.

Když jsem v průběhu minulé sezony mluvil s tehdejším koučem Martinem Pešoutem, tak říkal, že Varům chybí hráč vašeho kalibru. Jste připravený, že očekávání budou velká, i když trenér už je jiný?

Já budu samozřejmě chtít co nejvíc pomoct týmu. Ale to je ještě daleko. Dávám si krátkodobější cíle. Teď se chci na sezonu co nejlépe připravit, být zdravý, od toho se můžeme všichni odrazit.

Mluvil už s vámi nový trenér David Bruk o roli v týmu?

Na to bude dostatek času, až vyjedeme na led. Teď je potřeba nabrat síly na suchu, abychom byli co nejlépe připravení, pak se uvidí.

Kolem vás je spousta mladíků. Vyhovuje vám to?

Necítím se starý, ale přece jen už nějaké roky mám. A být mezi těmito mladíky, to vás omladí. (úsměv) Je to fajn, ale už před dvěma lety to bylo postavené hodně na mládí, neregistruju žádnou velkou změnu. Podstatné je, abychom tahali všichni za jeden provaz.

Říkáte, že tým se příliš nezměnil, troufnete si odhadnout, v čem jste jiný vy? Co vám dalo angažmá v Liberci?

Především nové zkušenosti, hráli jsme o špičku extraligy. První rok jsme byli ve finále. To se nikomu nepoštěstí za celou kariéru, jsem za to strašně rád. Byly to těžké zápasy a jenom v takových člověk roste. Jsem rád, že jsem si je mohl zahrát. Věřím, že mi to pomůže v další kariéře.

Berete to loňské finále jako životní úspěch?

Určitě, i když ty první momenty po porážce byly těžké. Když vidíte, jak soupeř slaví s pohárem, a vy jste byli tak blízko, ale zároveň daleko. Ale s odstupem času mi došlo, co jsme dokázali. Z patnácti týmů jsme byli druzí, to je velký úspěch.

Povězte, jaký byly Karlovy Vary soupeř?

Pro mě to bylo velmi specifické, zažil jsem to poprvé v kariéře. Z Popradu jsem sem přišel ještě v juniorském věku, jinde v Čechách jsem nehrál. A pak jsem najednou nastoupil za Liberec proti kamarádům. Bral jsem to prestižně, chtěl jsem uspět.

Zmínil jste první příchod ze Slovenska do Karlových Varů, za které jste hrál ruskou juniorskou ligu. Jaká tohle byla zkušenost?

Výborná, když se teď ohlédnu zpátky, byl to nejlepší krok, jaký jsem mohl udělat. Byla to nesmírně kvalitní soutěž, mladí Rusové byli strašně šikovní, technicky i bruslařsky vyspělí, ukázalo mi to, na čem musím pracovat. Hrál jsem to rok a půl a pak jsem dostal první šanci v české extralize, za to jsem taky hodně rád.

Co vás tehdy vedlo k tomu, že jste šel na opačný konec Česko-Slovenska?

V Popradu jsem sice nastupoval za áčko, ale jen sporadicky. Chtěl jsem se posunout. A když přišel agent s nabídkou z karlovarské juniorky, rozhodl jsem se to zkusit. Říkal jsem si, že když to nevyjde, můžu se vrátit. Ale naštěstí všechno klaplo. A teď jsem tady zpátky.

Je někdo z tehdejší juniorky s vámi teď v áčku?

Jasně že jsou tu chlapci – Kohy (Martin Kohout), Bery (Ondřej Beránek), abych na někoho nezapomněl.

Zdá se, že vám je česká extraliga souzená, začnete v ní desátou sezonu. Nepřemýšlel jste, že byste to zkusil i jinde v Evropě?

Teď jsem přišel a soustředím se, abychom hráli dobrý hokej, na který budou chtít lidi chodit.

NAJDETE SE? V lázních triumfovali Pavlišta a Pastorová

Co bylo největším lákadlem k návratu?

Zájem klubu. Navíc znám zázemí i spoluhráče. Vím, do čeho jdu. Přítelkyně je odsud. Nebylo proč váhat.

A to, že byste měl být jedním z lídrů Energie, nehrálo roli?

Samozřejmě že to mám trochu v hlavě, ale nechci se na to příliš soustředit, aby mě to nesvazovalo. Chci předvádět co nejlepší hokej. Vím, že nějaká očekávání ode mě budou.

Co slovenská reprezentace? Je to pro vás téma?

Každý zápas za národní tým je obrovská čest, pár jich mám. Ale teď takhle daleko nekoukám. Když dostanu pozvánku, rád přijedu.

A co kdyby teď na mistrovství světa došlo na souboj slovenského a českého týmu, v němž máte spoluhráče Fleka a Černocha? Komu budete fandit?

(usměje se) Těm svým. Je to těžké, rodinu mám na Slovensku a zaměstnaný jsem v Česku.