Hokejový Sokolov si oddechl. Baník baráž o uchování druholigové příslušnosti se Slaným zvládl. „Nejsložitější na celé baráži bylo přestát více než měsíc, od 15. února, kdy jsme hráli poslední zápas, do začátku baráže 24. března. Bylo poměrně složité naplnit tréninky tak, aby to kluky pořád bavilo, aby tam nevznikala nějaká ponorková nemoc, což se nám asi nakonec vzhledem k výsledkům podařilo,“ říká sokolovský trenér Jan Michna.

V utkáních baráže se přece jen projevil rozdíl v kvalitě mužstev. „Podle mě to byla jasná povinnost, nemohli jsme si dovolit zaváhat,“ má jasno Michna.

Přesto byl vstup Baníku do prvního zápasu složitější. „Naskočili jsme do soutěžního utkání více než po měsíci a první třetina tomu odpovídala. Potom jsme se dostali do tempa a soupeře jasně přehráli,“ pokračuje kouč Baníku, který byl překvapen vysokou návštěvou. „Za to patří fanouškům samozřejmě poděkování. I vzhledem k počasí jsme se obávali, že moc lidí nepřijde, a nakonec z toho byla rekordní návštěva sezony,“ pokyvuje Michna.

Po sobotní domácí výhře 7:2,Baník zvládl i nedělní zápas ve Slaném. „Do zápasu jsme již vstoupili lépe, vedli 5:1 a měli spoustu dalších šancí. Domácí potom snížili až na 5:4, ale měli jsme utkání stále ve své režii a v oslabení jsme baráž rozhodli brankou na 6:4,“ přibližuje trenér Sokolova.

Zda by byl původní soupeř z Tábora těžším protivníkem, Jan Michna již řešit nemusí. „Tábor jsem neviděl, takže to nedokážu posoudit, ale rozdíl mezi soutěžemi, byť jde o Tábor, který se snaží postoupit, je takový, že bychom si s tím měli poradit. Ale je to samozřejmě jen má spekulace,“ dodává.

Obavy panovaly před baráží také z nasazení některých hráčů, zejména těch přespolních. „Všichni k tomu přistoupili naprosto zodpovědně, všichni byli odhodlaní druhou ligu zachránit. Byla to po dlouhých letech takhle smolná sezona, ve které se projevily problémy s hráči, kteří nám chyběli. V baráži nám hodně pomohli kluci z Mostu, a stejně tak všichni naši zaslouží pochvalu. Někomu se dařilo více, někomu méně, ale je to zásluha celého kolektivu,“ říká závěrem Jan Michna.