Led na sokolovském zimním stadionu je rozpuštěn. Sezona skončila. Je čas se za ní ohlédnout s trenérem druholigových hokejistů Baníku Sokolov Mikulášem Antonikem.

Trenére, pojďme se vrátit na rozhodující utkání baráže v Přerově…

Čekali jsme samozřejmě, že to tam bude hodně těžké, šlo o všechno. Zápas probíhal v podstatě tak, jak jsme očekávali. Hráli jsme dobře do obrany, udělali jsme jednu jedinou chybu a domácí z toho srovnali na 1:1. V nájezdech jsme neměli štěstí, bohužel jsme byli kousek od výhry. Na druhou stranu tam kluci nechali všechno. Určitě nám ale chyběl Tomáš Rohan, který je v útoku hodně znát. Měli jsme tam nějaké šance, ale zápas byl hrozně vyrovnaný. Hrálo se v nádherné atmosféře, lidi tam výborně fandili. Je to pro nás trochu kruté.

Dalo se udělat s odstupem času něco jinak?

Těžko říct, po bitvě je každý generál. Jestli tam měl jít třeba někdo jiný na nájezdy, nebo jsme měli sehrát něco jiného (krčí rameny). V daný moment to bylo tak, jak to bylo, a postup jsme neudělali. Hlavní důvod, proč jsme to neuhráli, musíme ale spíše hledat v Táboře, kde jsme měli obrovskou převahu a spoustu gólových šancí, které jsme neproměnili. Bohužel.

To, co se dělo v závěrečném utkání s Táborem, asi nepamatuje vůbec nikdo…

To byla fraška se vším všudy. Stoprocentně souhlasím s tím, jak to napsal náš gólman David Honzík. Neskutečná komedie, pohrdání soutěží. Pokud Tábor neměl zájem postoupit, tak by do kvalifikace takové mančafty neměly chodit, potom to zapřičiňuje různé spekulace. To, co předvedli na závěr, je velká ostuda nejenom pro jejich klub, ale pro celou soutěž.

Jak to měli řešit?

Četl jsem jejich prohlášení, kde ale nakonec přiznali, že kdyby o něco hráli, tak by hráče zmobilizovali. Prostě se mi to nelíbí, myslím, že to mohli udělat jinak, ale je to jejich věc, oni si musí sáhnout do svědomí. Chtěli jsme, aby zápas nějak vypadal, aby lidi, kteří nám celou sezonu neskutečně fandili a věřili nám, viděli na závěr slušné utkání za které si zaplatili, a ne tadytu komedii.

Trenér Tábora označil vaše hráče za chudáky, kteří stříleli puky golfákem kolem hlav jeho hráčů…

K tomu, kdo je chudák, bych se radši nechtěl vyjadřovat. Pan Matušík by si měl hlavně zamést před svým prahem, protože to, co tady předvedli, je nedůstojné hokeje. Pokud na to nemají, aby sem přijeli v nějaké slušné sestavě, tak to měli radši zrušit. Z jejich strany to byla rána pod pás.

Jak jste spokojen s celou sezonou?

Myslím, že nebyla špatná. Tým byl hodně mladý, asi nejmladší v závěrečných bojích druhé ligy. Mužstvo se rodilo těžko, ještě těsně před začátkem sezony v září, jsme nevěděli přesně, kdo tady bude. Potom přišli hráči z Varů, tým se postupně budoval. Zformovali jsme herní projev, ten musel být jiný než vloni, kdy jsme to měli postavené na neskutečně silné obraně. Letos malinko převažoval útok, podle toho jsme to také hráli.

Bolestí bylo proměňování šancí, alespoň v závěru sezony…

V jejím průběhu jsme tolik problém dávat góly neměli, na konci jsme se s tím trochu potýkali a to nás možná stálo i postup. Klukům jsme říkali, že to v závěru bude o něčem jiném, že soupeři budou chtít víc než někteří v základní části, a to se potvrdilo. Pro spoustu našich kluků to ale byla první zkušenost s takhle těžkými zápasy, jako byly ty v semifinále a baráži.

Nechybělo vám právě více zkušených hráčů?

Měli jsme Václava Dobřemysla, Kamila Tvrdka, k nim můžeme připočíst i Pavla Kuběnu a Tomáše Rohana. Tým jsme měli postavený tak, jak jsme měli, na mladých hráčích. Myslím ale, že to kluci odehráli výborně, chyběl nám asi kousek štěstí. Nikomu nemůžu nic vytknout, odmakali to. U hráčů, kteří přišli z juniorů, bylo vidět velké zlepšení, zadaptovali se, dokázali, že můžou hrát dospělý hokej.

Co bude dál? Zůstáváte u mužstva?

Zatím nám nikdo nic neřekl. Jestli můžu, tak bych chtěl poděkovat lidem, kteří nám byli naklonění, kteří nám pomáhali a prožívali to s námi, ať je to Láďa Veverka, Honza Michna, David Merc, Karel Makovec, protože to byla parádní sezona, i když ne s úplně šťastným koncem pro nás. Rovněž chci poděkovat všem klukům, kteří do toho zasáhli. Myslím, že se nemáme za co stydět. Skončili jsme se vztyčenou hlavou, i když to nedopadlo tak, jak jsme si všichni přáli.

Poděkování se zřejmě týká i diváků…

Těm samozřejmě zvláště. Podporovali nás celou sezonu, jezdili za námi v hojném počtu. Naše výborné fanoušky jsme viděli i v Přerově. Je mi líto, že to takhle dopadlo, určitě by tady rádi viděli příští rok první ligu. Pokud dostaneme ještě jednu šanci se o to poprat, myslím, že by stálo za to, to ještě zkusit.