A aby ne. „Hvězda“ přece jen byla zatím divácky nejpodporovanějším, a tedy zřejmě nejpopulárnějším sportovním klubem v historii Karlovarského kraje a chebští fotbalisté z toho těží dodnes, díky tradici se jim daří překonávat i problémy současnosti. Cheb, to je však i hokej, který se zde hrál stejně jako v ostatních městech regionu již dávno před válkou v převážně německých klubech.

Poválečný hokejový vývoj v Chebu přece jen postupem času zůstával stále více na vedlejší koleji. Postupně ho předběhl Sokolov, Karlovy Vary a nakonec se stal prakticky dvojkou i v domácím okrese, kde ho zastínily Mariánské Lázně.

Jenže zřejmě není všem dnům konec. V roce 2002 se chebský hokej konečně dočkal zastřešení svého stadionu a tím také vytvoření zázemí nejen pro hráče, ale také diváky, kterých se vejde do nové haly 1 670. Příznivci zde také mohli již vidět několik utkání druholigového Baníku Sokolov, občas sem zavítají nejrůznější mládežnické výběry na soustředění, ale přece jen tomu stále něco chybí a tím „něčím“ je pravidelná, kvalitní hokejová soutěž. Diváků na A–tým v krajském přeboru sice nechodí málo, ale všichni zřejmě cítí, že nová útulná hala by si zasloužila daleko více.

Před letošní sezonou udělali v Chebu rázný krok směrem dopředu. Kluby HC 2001 Cheb (kde byli pouze muži) a HC Stadion Cheb (naopak pouze s mládežnickou základnou) se znovu sloučily, došlo k přeskupení funkcí a také k angažování profesionálního šéftrenéra. Tím není nikdo jiný než sokolovský Petr Neč, který naposledy působil u juniorů Baníku Sokolov, které v minulé sezoně vytáhl zpět z krajské soutěže do I. ligy. Podobnou funkci jako v Chebu zastával tento bývalý hráč prvoligového Kladna již v minulosti v nedalekých Mariánských Lázních.

„Chtěli bychom tady vychovat hráče, kteří by trochu pozvedli hodnotu chebského hokeje. Naším cílem je hrát tady druhou ligu,“ říká gólman áčka Stadionu a také mluvčí klubu David Speierl, který mimochodem již v 16 letech odešel do Německa do druholigového Norimberku. Spolu s několika dalšími zkušenými harcovníky ze svého týmu vypomáhá teď také při tréninku mládeže. „Máme tady několik mladých, nadějných hráčů, zejména ve 4. a 5. třídě, kteří by v budoucnu mohli pro druhou ligu dorůst,“ přibližuje dále Speierl. Z Chebu navíc již odešli mladíci Petr Baksa a Dominik Šála, kteří přes žákovský věk zamířili do Karlových Varů.

„Pro nás je teď důležité, že máme cíl a nebudeme dále pouze přešlapovat na místě. Je to hlavně východisko pro mladé hráče, pro jejich další růst,“ ví dobře Speierl.

V Chebu sice mají zajímavý cíl, ale nikam se překotně nehrnou. „Je to samozřejmě vize, takový střednědobý cíl, ale do čtyř pěti let bychom chtěli zkusit hrát baráž o druhou ligu,“ odtajňuje David Speierl a dodává: „Je to postupný cíl, chceme jít krůček po krůčku, od mládeže až po zmíněnou druhou ligu. Když se nám to nepodaří, nic se neděje, my se o to však chceme pokusit,“ říká sportovně.

Vedle vlastních nadějných odchovanců a zkušených domácích matadorů by mužstvo měli doplnit „nepotřební“ hráči z okolí. A těch je, zdá se, za poslední roky více než dostatek. Uvidíme, jak se to v Chebu podaří.