Nebyl to však klasický turnaj pouze bývalých hráčů. „Jednalo se o další akci AMHL, tedy Amatérské hokejové euroligy, hráli proti nám i stále aktivní hokejisté z nižších soutěží," vysvětluje Roman Galeja z Old boys Sokolov.

Čas na prohlídku města na rozdíl od předchozích zájezdů do Petrohradu nebo Barcelony nebyl. „Turnaje se obvykle hrají pozdě večer nebo v noci, v Budapešti se ale chodilo na led přes den. Historické město jsme si prohlédli až cestou na tradiční galavečer, který vždy podobná měření sil provází," upřesňují hráči sokolovské staré gardy.

Do Maďarska vedle 14 hráčů tentokrát cestoval i podpůrný tým sedmi „civilistů". „Velmi se nám osvědčili jako kustodi. Hrálo se ve dvou halách, po každém zápase jsme se museli stěhovat do jiné kabiny," přibližuje Galeja. Hodili se i dva řidiči autobusu společnosti KV Trans, jeden z nich Michal Florian se při zranění Víti Boroliče dostal i do sestavy sokolovského mužstva.

Mezi mantinely se Sokolováci protlačili přes trojici slovenských celků z Bratislavy, Levice a Košic do boje o konečné třetí místo, tam si zopakovali porážku ze základní skupiny s ruským Petrohradem, a obsadili tak v silné konkurenci velmi solidní čtvrté místo. „Všem, kteří hráli, musím poděkovat za vzornou reprezentaci. Dalším účastníkům a všem, kteří nám pomáhali s cestou, včetně Renaty Oulehlové z Městského úřadu Sokolov, která nám poskytla reklamní předměty, musíme poděkovat za pomoc," vzkázal Galeja.

Cestou zpět mohli „staříci" ze Sokolova přemýšlet nad tím, kam se vypraví příště. „Prezentovali jsme se opět velmi dobře, máme několik nabídek na další turnaje," prozradil obránce staré gardy Baníku.

Z přemítání o velšském Cardiffu, nebo z hokejového hlediska podivných Filipínách a Bangkoku hráče v autobuse vytrhla kousek od Bratislavy zastávka ve vyhlášené restauraci „Slovenský Grob", kde mohly hokejové úvahy nad hliněným pekáčem s neméně vyhlášenou křupavou husí pečínkou se zelím a bramborovými lokši pokračovat.