Pane Carvane, pojďme se podívat na jednotlivé posty. Jaká vládne spokojenost s působením brankářské dvojice Fečo Hruška?

Před sezonou jsme věděli, že na jednom postu problém mít nebudeme, a tím jsou právě gólmani. To se potvrdilo. Petr Hruška i David Fečo jsou vynikající brankáři. Dovolím si tvrdit, že i když jsme skončili na 15. místě a dostali 157 branek, tak jsme disponovali pomalu nejlepší dvojicí v lize. I pro ně to bylo ale nesmírně těžké. Petr Hruška tady zažil dvě skoro postupové sezony a teď se musel vypořádat s úplně jinými obránci. Oba odvedli velký kus práce, byl to náš stavební kámen, mohli jsme se o ně opřít.

V obranných řadách byla situace zcela odlišná…

To byl náš největší problém, kompletně celá obrana nám odešla. Vrátil se nám do ní Ivan Říha, potom se zase přesunul do útoku. Hráli jsme to na mladé, nezkušené obránce, kteří mají, jak se říká, pomalu co dělat ve své juniorské soutěži, byl to pro ně ohromný skok. Někdy s jejich výkony byla spokojenost, někdy ne. Já osobně jsem toho názoru, že si hráč svou nominaci k zápasu musí svojí formou zasloužit, ale bohužel situace byla taková, že museli hrát všichni, které jsme momentálně měli. Na druhou stranu jim nemůžeme upřít, že by nechtěli. Sebrali se a jeli s námi v 11 lidech do Vrchlabí, ohromná zkouška. V obraně nám později také hodně pomohl příchod Vojty Šika z prvoligové Třebíče.

Útok, to je v Sokolově dlouhou řadu let ohraná písnička, nějak se to vepředu vždycky poskládá. Tentokrát jste se ale museli vypořádat s postupnou ztrátou těch nejlepších…

První polovinu sezony nám držel Pavel Kuběna a Kamil Tvrdek. Oba hráče jsme ale ztratili, Kuběna odešel do zámoří, Tvrdek se zranil. Přišli jsme i o Sýkoru. Pak se naštěstí vrátil Petr Kukla, který nám ohromně pomohl. Je to střelec, hraje to srdcem, i když někdy na hraně a je za to často vylučován. Před sezonou se vrátil Roman Kašpar, zůstal Petr Račanský. Ale nechci jmenovat. Všichni naši hráči, a netýká se to jen útoku, ale celého mužstva, bojovali a uhráli záchranu. Hodně nám samozřejmě pomohla varská juniorka, když tady byli její hráči, byli jsme o 50 procent silnější. Navíc tady nastupovali rádi, patří jim za to dík.