„Podle mě dneska rozhodla produktivita, koncovka. My jsme ji měli trochu žalostnou. Tábor, hlavně u prvních dvou gólů, vystřelil takové plašmušky, které sotva letěly, ale i takovéhle góly padají," říká na úvod trenér Baníku Rostislav Kurfürst.

Od začátku se tak pro domácí zápas neodvíjel příliš dobře. „Potřebovali jsme jít do vedení, místo toho jsme prohrávali 0:2. Potom když dáme na 1:2, tak zase jdeme hned do oslabení, těch jsme hráli hrozně moc," posteskl si kouč domácího celku.

Jeho svěřenci to ale ani za stále se zhoršujícího skóre nezabalili. „Chtěli jsme pořád hrát, věřili jsme, že je to otázka času, kdy dáme také nějaké třeba i šťastné góly, jako dal soupeř, dotáhneme se na rozdíl jedné branky, oni znervózní a my to zlomíme," přibližuje Kurfürst. To se však nepodařilo. „Místo toho přišla další chyba, dneska nám prostě nebylo přáno, ale naopak hostům ano. Takhle to dopadlo, to je sport," krčí rameny kormidelník Baníku.

I v samotném závěru, kdy již o vítězi duelu nebylo pochyb, ale hráli domácí naplno. „Před klukama smekám. Měli jsme hodně zraněných, přesto jsme to chtěli dotáhnout do pátého zápasu. To se nepovedlo, tak jsme hráli aspoň tady až do konce, nevynechali jsme žádnou minutu, kvůli sobě i kvůli divákům. Cítili jsme, že to tak má být," vysvětluje Kurfürst.

Diváci si necelé dvě minuty před koncem vychutnali i hromadnou bitku, která se rozhořela poté, co si sokolovský útočník Jan Soukup šel vyřizovat účty na střídačku Tábora. „To k hokeji patří. I když o tom nechci nějak polemizovat, tak to možná vyústilo z toho, že jsme byli trošku ublížení, na jedné straně se fauly pískaly, na druhé ne. Čekal jsem, že to přijde už dříve. Mně osobně se nelíbilo ani chování realizačního týmu Tábora, včetně trenéra, posmívali se našim hráčům. A aby soupeři rychle zalezli na střídačku a pořvávali na naše hráče a přitom se jim nedokázali postavit přímo na ledě, je trochu zbabělé. Takhle se ale Tábor prezentoval, potřebovali vyhrát, povedlo se jim to, klobouk dolů, postupují dál," konstatuje kouč Baníku.

Na hráčích Sokolova již byl přes obrovskou vůli vidět přece jen značný úbytek sil. „Proti našim klukům nemůžu říct ani půl slova, odmakali to. Únava se ale kumulovala, první kolo jsme hráli na pět zápasů, kdežto Tábor měl tři poměrně lehké. Každý den byl trénink nebo zápas, kluci k tomu ještě chodili do práce," pokyvuje uznale Kurfürst.

Hlavní potěšující zprávou celé sezony je zřejmě návrat diváků do ochozů, kteří navíc dokázali vytvořit svému týmu bouřlivé prostředí. „Mně se na to dívá hrozně moc pěkně. Naplnili jsme zase zimák, lidé se sem zase naučili chodit a fandit, viděli jsme, jak tady hokej milují. Je to krásný pocit i pro hráče, v kabině se o tom každý zápas bavili a makali kvůli lidem. Je to radost," přiznává na závěr trenér hokejistů Rostislav Kurfürst.

Uvidíme, jak dlouho euforie v Sokolově vydrží a jak se k letošnímu záchvěvu tradičního hokejového města postaví odpovědní někde nahoře.