Vždyť se také všichni měli na co těšit, protože na taková tradiční setkání jsou zváni účinkující nejen místní, ale i ze vzdálených oblastí a regionů. A co je důležité, že účinkující mezi sebou nesoutěží, ale každý předvádí jen své znalosti a umění. Je to vlastně přehlídka úrovně na naší hudební scéně.

Po oficiálním úvodu začala ta správná smršť ve hraní na akordeony a zpívání. V celovečerním programu se vystřídala celá řada jak mladých, tak starších, dnes již vyzrálých umělců. Nikolka Bukociová z Lokte, nevidomá patnáctiletá dívenka, předvedla opět další výborné výkony a se svým učitelem J. Homolkou nacvičila celou řadu nových písniček.

V programu se představila i nová osobnost, Josef Schloser z Poběžovic na Domažlicku. Tento starší chlapík zase pobavil diváky svými vtipy, ale také písničkami z Domažlicka. Vysoce hodnotné však bylo vystoupení dědy a vnuka Ježkových ze Slaného, kdy zaznělo i to, co se i v této harmonikářské hudbě jen tak neslyší a nevidí. Zahrát na harmoniku od B. Smetany Vltavu anebo Montiho čardáš, tak to už je opravdu vrchol umění.

V další části programu se kvalitní hrou a zpěvem již tradičně představil i Jiří Homolka ze Stříbrné a Vladimír Strejc z Klášterce. Závěrem celého úspěšného Setkání harmonikářů byla volná zábava a relax při vystoupení Plzeňských heligonkářů a Vesnické čtyřky. A tak se zpívalo, tančilo a veselilo. Návštěvníci s uspokojením opouštěli multifunkční centrum a všichni se těší na další, již 13. ročník Setkání harmonikářů.

Autor: P. Vaněček