S koncem filmové přehlídky si Karlovaráci vydechnou. A to i ti, kteří festival řadí mezi akce, jež si každoročně nenechají ujít. Lucie Křemenáková například denně vstávala ve čtyři hodiny ráno, aby byla v pět u pokladny a sehnala vstupenky na ty filmy, které si vybrala. „Vidělajsem dvacet filmů, ale dneska už jsem opravdu hotová. Nejhorší vstávání bylo ve čtvrtek, ale stálo to za to," líčila včera své festivalové zážitky. Lucii se nejvíce líbil italský film Zpovědi a snímek Belica v belgicko-francouzské koprodukci. „Skvělé byly besedy s tvůrci a herci v Domě České televize," dodala.

S průběhem letošního festivalu je spokojen i primátor Petr Kulhánek (KOA), jemuž se díky dvěma volným dnům podařilo skloubit práci s návštěvou kina. Filmů viděl dvanáct. Hejtman Martin Havel (ČSSD) hodnotí festival jako velmi příjemný, ale se sarkasmem sobě vlastním dodal, že za žrouta filmů se nepovažuje. Na dva filmy si přesto čas udělal. Karlovarští politici museli své pracovní dny rozšířit i na společenské povinnosti. Karlovy Vary připravily večer města v letním kině, kde koncert kapely Anety Langerové s Karlovarským symfonickým orchestrem sledovalo plné hlediště. Karlovarský kraj se už tradičně prezentoval na karlovarském letišti, kde uspořádal Bubble Party.

Letošní filmovou přehlídku jedničkou ohodnotila i ředitelka městského divadla Dana Neumannová. Právě divadlo se během festivalu mění v projekční sál a denně sem na filmy mířily stovky lidí. „Neměli jsme žádný problém, bylo to úplně v pohodě," uvedla ředitelka Neumannová. Už dnes se město vrací do poklidných lázeňských kolejí a běžného denního rytmu. Úklid festivalových stop ale ještě bude trvat.

Vary skončily

Rodinné štěstí. To je vítěz karlovarského festivalu, který v sobotu skončil. Maďarský film, jehož titul zní banálně, ale který má spíše ironický tón. Vešly se do něj totiž pochyby, selhání i limity mezilidských vztahů.

Autor scénáře i režisér Szabolcs Hajdu se radoval dvakrát, kromě ceny za nejlepší film byl oceněn i za mužský herecký výkon (neboť si v nelítostné rodinné studii zahrál jednu z postav). Jak prozradil, scénáři předcházela divadelní hra na stejné téma a natáčení probíhalo v jeho vlastním bytě. „Rozpočet byl velmi malý, neexistuje snad jiný snímek, který by vznikl za takové peníze. Kromě nás, co tu dnes sedíme, tvořili zbytek štábu moji studenti z Metropolitní univerzity v Budapešti. Díky tomu jsme měli třináct kameramanů," smál se Hajdu. Inspiraci ke scénáři, který se točí kolem nečekaného setkání dvou sester a jejich rodin v jednom bytě, částečně čerpal z vlastního života. Do filmu obsadil i svou ženu, herečku Orsolyu Török-Illyés a jejich dvě děti. „Žádnou hranici pro to, co je už příliš osobní, nemáme," řekl o svém manželství, jež v době natáčení také procházelo jistou krizí. „Řekneme si vždy tolik, kolik si daný problém zaslouží. Náš život byl jen jednou z inspirací, použil jsem ve filmu i jiné motivy ze života našich přátel." Divácké přijetí považuje za loterii, zatím proto začne s distribucí netypicky: hodlá film promítat pro přátele ve svém bytě, kde jej natočil…

CENA MANIPULÁTORCE

Z ženské herecké ceny se radovala Slovenka Zuzana Mauréry, jež vytvořila titulní roli Hřebejkovy Učitelky manipulující rafinovaně s rodiči žáků, kteří nemají odvahu se jí vzepřít. „Připadám si jako za sklem," přiznala po ceremoniálu. „Jsou to velké emoce, ještě jsem tu radost nevstřebala. Jen poslouchám, kam mám jít a co dělat." Okomentovala i příležitosti slovenských herců v českých filmech: „Myslím, že se potřebujeme navzájem. Jsme malé země, každá má svou barvu a charakter, můžeme si vzájemně něco dát."

S prázdnou neodešel ani druhý domácí reprezentant v soutěži, Vlk z Královských Vinohrad, jehož tvůrce Jan Němec se premiéry ve Varech nedožil. Film dokončili jeho mladí spolupracovníci v čele s režisérem Tomášem Kleinem a producentem Tomášem Michálkem, kteří ve Varech převzali cenu, zvláštní uznání poroty. A co by vzkázali svému učiteli, jehož alter ego hraje ve filmu Jiří Mádl? „Aby nás neproklínal, že dostal hlavní cenu. A že doufáme, že film docení diváci a přijdou do kin," řekl Michálek. „Jan Němec točil filmy pro všechny, ale nechtěl ukolébávat, nýbrž provokovat." Fakt, že si spoluprací s ním zbudovali vysokou laťku, vidí střízlivě: „Je vysoká. Byl to zážitek být při tom. Ale jak se říká on the road again… Jede se dál. Zajímavých lidí ke spolupráci je hodně a látek taky."

KŘIŠŤÁLOVÉ RADOSTI

Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii si odnesla Jiřina Bohdalová. „Bylo to krásné a dojemné, úplně mě to pohltilo," přiznala herečka tisknoucí Křišťálový glóbus k hrudi. „A kam ho dám? To ještě nevím, ale u mě je pořád dost místa." Při děkovací řeči vzpomínala na klíčové režiséry: Karla Kachyňu, který jí „dal" Ucho a Fanny, Zdeňka Podskalského, Zdeňka Zelenku a Jiřího Stracha. „Nás herce ceny těší. Téhle radosti není nikdy dost. Doufám, že to dneškem nekončí," prohlásila upřímně Bohdalová. Tutéž cenu dostal americký scenárista Charlie Kaufman, vděčný host festivalu, jenž celý týden nasával atmosféru města a dumal o životě. Děkovací řečí ohromil všechny byla totiž v češtině a nejdelší, jakou hosté ve Varech zatím slyšeli.

Slavnostní večer vizuálně zopakoval retro ze zahájení, včetně živého dostihového koně na scéně, k čemuž si průvodce Marek Eben neodpustil komentář. „Nechci ani pomyslet, co by se stalo, kdyby se náhodou splašil a skočil do hlediště. A kdyby skočil dvakrát, skončil by v dvanácté protokolární řadě s ministry, no, to by byla mela. Řeknu vám, čím jsem starší, tím jsem vděčnější za každý den, kdy se nic nestane," pravil se svou jemnou ironií, s níž dokázal ten večer vybruslit z různých situací. Třeba když se málem nepředala hlavní cena.

Jiří Bartoška novinářům potvrdil, že renovace Thermalu je již naplánována a začne po příštím ročníku. Za čtyři roky by měli hosté již vidět festivalové centrum v novém kabátě, včetně obchůdků v pasáži. Je to dobrá zpráva. Diváků totiž přibývá, letos se jich akreditovalo téměř 13 300, zhruba o pět set více než loni.