Už obdržení prvních přihlášek ze zahraničí, odkud musí mít soutěžící vízum, slibovalo zajímavé destinace: Kazachstán, Hongkong, Jižní Korea a další.

Po uzávěrce přihlášek nastala důležitá, velmi náročná práce většinou externího manažerského týmu, kam v posledních letech patří Ivana Pekárková, Jana Beranová, Jitka Hradílková a ekonomka Daniela Černá. Protože se jedná v celé soutěži o čtyři kategorie s dvoukolovým nebo tříkolovým režimem, přivítali jsme laskavé stanovisko vedení společnosti Bohemia Lázně, a. s., především jejího ředitele Jiřího Sluky, aby mohli všichni, kteří mají se soutěží něco společného, být ubytovaní v jejich komplexu hotelů, včetně sekretariátu naší soutěže. Bydlela zde i kompletní odborná porota s osobnostmi předsedou Peterem Dvorským, Gabrielou Beňačkovou, Evou Randovou, Američankou Sarah Meredith Livingston, Italem Antoniem Carangelem, Němcem Jürgenem Hartfielem a dalšími.

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ

Soutěž byla slavnostně zahájena v pátek 4. listopadu v hotelu Kriváň. Prvá dvě kola všech kategorií probíhala v sále Alžbětiných lázní dopoledne i odpoledne do středy 9. listopadu. (Všechny kategorie s výjimkou soutěže PÍSEŇ mají odděleně hodnoceny muže a ženy.) Prolog soutěže tvořila nová kategorie pěvců od 16 do 20 let z České republiky a Slovenska. Následovaly velmi náročné kategorie JUNIOR (do 24 let), OPERA (do 35 let) a PÍSEŇ (rovněž do 35 let). Závěr soutěže finále kategorií JUNIOR a OPERA s interpretací operní árie s doprovodem Karlovarského symfonického orchestru s dirigentem Františkem Drsem se konal v Karlovarském městském divadle.

ÚSPĚCH MLADÝCH PĚVCŮ

Mezinárodní pěvecká soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech skončila velkým úspěchem mladých pěvců s mezinárodním zastoupením. V kategorii OPERNÍ NADĚJE zvítězili Tereza Štěpánková a Vincenc Ignác Novotný, oba z České republiky. V kategorii JUNIOR zvítězila Slovenka Slávka Zámečníková, která se stala rovněž absolutní vítězkou soutěže a nositelkou Ceny primátora města Karlovy Vary Petra Kulhánka. Ve stejné kategorii mužů získal první místo Jan Hnyk z České republiky. V kategorii OPERA ženy zvítězila Lucie Kaňková a v soutěži mužů Seongsoo Ryu z Jižní Koreje. Dvoukolová jednodenní soutěžní kategorie PÍSEŇ přinesla úspěch a vítězství Tereze Hořejšové z České republiky.

ZÁVĚREČNÝ KONCERT

V pátek 11. listopadu se konal slavnostní závěrečný koncert vítězů a laureátů s Karlovarským symfonickým orchestrem a dirigentem Františkem Drsem. Vítězové kromě hlavních cen získali řadu zvláštních cen, které jsou pro mladé pěvce velmi důležité. Jsou to ceny operních scén Národních divadel v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě, operních scén v Plzni a Opavě, s pozváním k nastudování nebo hostování v představení v příštích dvou uměleckých sezónách. Zvláštní ceny doplnily rozhodnutí o pozvání ke koncertům v rámci festivalů Pražské jaro, Hudba tisíců Mahler 2017 v Jihlavě, Operní týden v Kutné Hoře, nebo Festivalu Jarmily Novotné v Litni, natočení árií ve frekvencích Symfonického orchestru Českého rozhlasu, v plzeňském studiu natočení části soutěžního výkonu s klavírním doprovodem a další ceny společností, osobností z České republiky i ze zahraničí, například Sharon Chmel Resch z USA, Geoffreye Pipera z Lucemburska, George Fischera z Německa nebo Antonia Carangela z Itálie.

ZAJÍMAVÉ NOVINKY

Mezi zajímavé novinky patřila repríza koncertu vítězů a laureátů s Karlovarským symfonickým orchestrem a dirigentem Františkem Drsem ve Velkém divadle v Plzni v sobotu 12. listopadu. Součástí soutěže bylo rovněž odborné setkání poroty, odborníků hudebního života a významných osobností v pátek 11. listopadu dopoledne, kde byly konzultovány průběh soutěže, její výsledky, skutečnost existence jediné profesionální pěvecké soutěže v České republice s přáním pokračování v této každoroční tradici.

VYSOKÁ ÚROVEŇ SOUTĚŽE

V úvahách o pěvecké soutěži pro mnoho našich přátel a účastníků pěveckého klání vyvstala a byla řečena otázka, jak mohla v šedesátých letech dvacátého století v Karlových Varech vzniknout pěvecká soutěž a dosáhnout během své padesátileté existence na evropskou nebo světovou úroveň. V té době zde žádná konzervatoř nebyla a sólový zpěv učily pouze dvě učitelky, paní Kaprálová a paní Červená, v Lidových školách umění. Byla zde však dávná tradice činnosti pěveckých spolků, pořádání nejrůznějších koncertů, hudebních frašek a taškařic, později oper a operet.

Protože však Karlovy Vary jsou městem s bohatou kulturní a společenskou tradicí, svázanou s lázeňstvím, léčivými vodami a tradičními výrobky skla a porcelánu, je pochopitelné, že zde docházelo ke sdružování lidí podle zájmů. Mezi ně patřil zájem o hudbu a zpěv v pěveckých spolcích a sdruženích. Jak uvedl Karel Nejdl, v roce 1836 nadšení karlovarští rodáci (tři lékaři a vídeňský malíř portrétů) založili „Karlovarské mužské kvarteto". Záslužnou a bohatou koncertní činnost dokumentuje mj. vystoupení na oslavě 50. výročí udělení doktorského titulu zdejšímu významnému lékaři Jeanu de Carrovi, který v té době inicioval několik vystoupení světové pěvecké hvězdy Adelaide Kemblové v Karlových Varech v letech 1836-1839. V roce 1850 byl založen „Zpěvácký spolek Karlovarského hudebního sdružení" s bohatou koncertní činností. Jeho čestným předsedou byl Alois Janeček, důvěrný přítel Antonína Dvořáka. Sborový a spolkový život od 18. století do první poloviny 20. století doplňovala tradice operních a operetních staggion. Potulné společnosti komediantů, zpěváků a tanečníků byly vytlačeny z města italskými staggionami, které k účinkování v Karlových Varech a na zámku Kuks zval do Čech hrabě František Špork. Karlovarské divadlo (šlo o druhé karlovarské divadlo, které stálo na místě dnešního divadla) si pronajímaly, někdy úspěšně, jindy neúspěšně, různé divadelní společnosti. Ke slavnostnímu otevření tohoto divadla dne 22. 7. 1788 nastudoval soubor tehdejšího ředitele Karla Fallera již dva roky po vídeňské premiéře Mozartovu Figarovu svatbu. V repertoáru divadelních společností byly i opery Verdiho, Webera, Mozarta, Wagnera, Gounoda, Bizeta, Halévyho, Rossiniho a mnoha dalších. Své opery a operety zde řídili např. Richard Strauss či Oskar Nedbal. Na konci 19. a začátku 20. století zvali ředitelé společností znamenité hosty, mezi nimi i Emu Destinovou. V Karlových Varech vystoupila s ohromným úspěchem a ohlasem v roli Santuzzy v opeře P. Mascagniho Sedlák kavalír. V období první republiky to byly staggiony vídeňské, olomoucké, brněnské a pražské. Po druhé světové válce hostovala z podnětu šéfdirigenta Josefa Bartla v rámci dohody mezi městy a divadly v Karlových Varech často ústecká opera. Druhá polovina dvacátého století znamenala v Karlových Varech rozkvět činohry s osobnostmi, jakými byli režiséři Jiří Dalík, Václav Hudeček, Ivan Šarše nebo Ivan Rajmont. Z herců jmenujme Marii Rovenskou, Gustava Opočenského, Renátu Olárovou, Valerii Kaplanovou, Ivana Holuba, Hanu Kreihanslovou, Jiřího Samka a mnoho dalších.

V době vzniku Pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, zpočátku určené studentům uměleckých škol s mezinárodní účastí, pěstoval pěvecké koncertování Karlovarský symfonický orchestr s Jaroslavem Gotthardem, René Kubínským, ale také krátce s Václavem Neumannem a o pár let později s dirigentem Josefem Herclem. Z operního a operetního světa to byly především letní staggiony brněnského divadla a Národního divadla v Praze. V pražských představeních jsme slyšeli Beno Blachuta, Eduarda Hakena, Marii Tauberovou či Hanuše Theina. V brněnských inscenacích Sylvii Kodetovou, Jaroslavu Krátkou, René Tučka, Josefa Ábela. Jedna z posledních staggion byl zájezd bratislavského Národního divadla mj. s inscenacemi Krútňavy, Dalibora a Pikové dámy.

Ale to už přišel rok 1965, kdy z iniciativy rektorky AMU Marie Budíkové-Jeremiášové, prof. Karla Leisse, v té době vedoucího pěveckého oddělení pražské konzervatoře, a nás, organizátorů karlovarského kulturního života, vznikla myšlenka otevřít mladým pěvcům studujícím koncertní a operní pěvectví možnost předvést své umění a soutěžit o uznání a úspěch v pěvecké kariéře. Odvážná myšlenka byla po roce naplněna v rámci hudebního festivalu Dvořákův karlovarský podzim (27. 29. září 1966). Mezi první vítěze soutěže patřily pozdější osobnosti pěvectví Magdaléna Hajóssyová, Jaromír Vavruška, Jozef Ábel a Gabriela Beňačková. Její úspěch a vítězství rozhodly v tehdejší době o osamostatnění soutěže, která se v roce 1991 stala jedinou profesionální pěveckou soutěží pro pěvce do 35 let v České republice. Dnes má čtyři kategorie, OPERNÍ NADĚJE, JUNIOR, OPERA, PÍSEŇ. V této době její pořadatel Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka, o.p.s., zahájil přípravy na vyhlášení a realizaci příštího ročníku soutěže, který se uskuteční v termínu 3. 10. listopadu 2017.