Máte za sebou již devátý ročník Festiválku na konci světa. Vzpomenete ještě na úplný začátek, kdy jste se rozhodovala vlastní akci pořádat?
Vzpomínám si naprosto přesně. Bylo to v kuchyni s rodiči u lahvinky vína a medoviny, kdy jsme začínali s kapelou Alison a neměli jsme moc kde vystupovat. Tak jsme chytračili a já nakonec prohodila, že udělám festival. Otec mě od toho zrazoval, že to není jen tak a kdesi cosi, ale jelikož jsem žena činu, za pár měsíců se již konal nultý ročník, který měl ještě komornější atmosféru. Ale i tak to bylo jako start velmi hezké. Další ročníky již šly sami, protože čím má člověk více zkušeností, tím to jde lépe. Inspiraci jsem sbírala i ježděním po jiných festivalech s naší kapelou.Pořadatelka Festiválku na konci světa Alena Boháčová.

Jak byste dnes charakterizovala festiválek a kolik hudebních těles se při něm představilo?
Já bych festiválek charakterizovala jako lokální akci menšího charakteru, kde si na své přijdou milovníci folkové, trampská a bluegrassové hudby. Jako bonus mají vždy ještě porci keltské muziky v podání naší kapely. Za těch dnes již devět předešlých ročníků se představila velká škála profesionálních i amatérských těles, což byl také můj cíl, aby se hrálo tak půl napůl – prostě profíci s místňákama, což se myslím podařilo a daří. Mohu například uvést kapely Nezmaři, Hop trop, Cop, Schovanky, Wabi Daněk, Slávek Janoušek, Ginevara, Žalman a spol, Roháči, Vojta Kiďák Tomáško a z těch amatérských Bodlo, Netřísk , Drc, Fíci, Černý nebožtík band, Alison, Bylo nás 7, Trepka a spousta dalších. Já jsem s výběrem a výkony kapel byla vždy spokojená a myslím, že díky nim a lidem, kteří festival navštěvují, je každý rok na této akci krásná atmosféra. Ještě bych také chtěla podotknout, že festiválek má i benefiční charakter, protože zde mají své stánky neziskové organizace, kde lidi mohou podpořit koupí jejich výrobků jejich činnost. Musíme si pomáhat a já ráda pomáhám.

Příští rok bude mít festiválek jubileum. Oslaví desáté narozeniny. Tak jaké jsou plány?
Já vždycky čekám, jak dopadne stávající ročník a až poté plánuji ročník další. Jaké kapely budou na jubilejním desátém ročníku, či jestli bude nějaké překvapení zatím v tuto chvíli nedokáži říci.

Publiku se v sobotu představila i vaše kapela Alison, která již několik měsíců hraje v nové sestavě. Tak jak jste se sehráli? Co pro vás znamená hrát před domácím publikem a co vás ještě v létě čeká?Festiválek na konci světa.
Mně se s novou partou hraje výborně. Přitvrdili jsme a směřujeme naší muziku spíše do keltského rock-folku až rocku. Tento nový zvuk se nám líbí, ale jelikož se teprve rozjíždíme, ještě to bude chtít pár koncertů a zkoušek. Ale jak říkáme, máme na to celý život. Minulý týden jsme si vyzkoušeli první koncert sezóny na krásném festivalu Skotsko v Kostelíku. A premiéra dopadla dobře, takže věřím, že i v sobotu jsme domácí publikum potěšili. Musím konstatovat, že nám se hraje v Kraslicích výborně. Lidi jsou úžasní, velmi nás podporují a dokáží odpustit i nějakou chybičku. A to se to pak hraje samo pro takové publikum.